„Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!“ (Jan 6,9)
Svědectví ze setkání „Ježíš uzdravuje“

Asi třetí měsíc jsem pociťovala celkové zeslábnutí sluchu a všiml si toho doma i Honzík, protože při sledování společné televize jsem ho musela vždycky poprosit o zesílení zvuku „o tři čárky“ a jemu to nebylo příjemné. Nepřikládala jsem tomu vážnost, nešla k lékaři, přece jenom už mi není dvacet. V sobotu po modlitbě za osvobození jsem si při dalším bloku chval náhle uvědomila, že slyším znovu jako dřív. A to ne ušima, ale skrze lebeční kosti.
Vysvětluji si to tak, že předtím na mé hlavě ulpělo něco jako neviditelná nepropustná obtížná helma, které při modlitbě v Betlémě nezbylo nic jiného než v Ježíšově jménu zmizet. Je to skvělý pocit! Vždycky jsem měla radost z daru slyšet a teď je moje radost o to větší, protože jsem byla osvobozena. Po návratu ze setkání jsem si to ověřila u televize. Zesilování oproti Honzíkovu sluchu už netřeba, slyším výborně jako dřív. Pán je úžasný! Vy jste úžasní!
Už jste o něčem tak podivuhodném slyšeli?
pa
Anička



