Sdružení křesťanů pro novou evangelizaci
„Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!“ (Jan 6,9)
První dálniční kaple v České republice a možná v celém bývalém východním bloku vznikla na trase dálnice D5 nedaleko Plzně. Ekumenická sakrální budova nese název kaple Smíření. Na základě dohody s občanským sdružením Via Carolina, které je vlastníkem budovy, bude kapli spravovat Římskokatolická farnost Plzeň-Litice.
V neděli 24.8.2008 uspořádala naše komunita v prostoru litického parku program pro děti s názvem Pohádkový les. Na čtyřicet převážně místních dětí hledalo princeznu Jasmínu, aby ji vysvobodily ze zakletí zlého čaroděje Karpuse, přičemž jim v jejich hledání pomáhaly různé pohádkové postavy. Po splnění různých dílčích úkolů čekalo děti závěrečné překvapení a program byl poté zakončen občerstvením v areálu farní zahrady.
„Můžeme se setkat s Pánem, radujeme se, jsme veselí, ale pak to tím třeba končí… S Ježíšem se totiž nestačí jenom setkat – v určitém okamžiku je třeba se rozhodnout ho následovat! A to není otázka věku, každý jde za
„Člověk nesmí klesat na mysli.“ (1Sam 17,32)
Tato slova, která řekl David králi Saulovi, když se třásl před Goliášem, se stala heslem pro náš tábor ve dnech 4.-8.8.2008 v Litické oáze a po celý ten čas zaznívala z úst všech přítomných dětí. Každé z nich na těchto několik společně prožitých dní plných napětí, dobrodružství, her a zábavy se starými i novými kamarády, se stalo Davidem.
Děti od počátku do konce procházely hlavními okamžiky Davidova života – pomazáním na krále, hudbou a chválou, překonáváním překážek. Dovídaly se, že Bůh chrání a volá každého z nich, protože je miluje. Stěžejní byl okamžik, kdy stanuly tváří v tvář obrovitému Goliáši představujícímu zlo, se kterým bojujeme každý den, a učily se, že vítězství není v našich silách, nýbrž v důvěře v Hospodina.
Také vám hoří srdce, když máte možnost proniknout do něčeho, co vás nesmírně zajímá a čeho jste plní a dost dobře to neumíte pojmenovat, jen víte, že musíte vědět víc? A ještě k tomu je vám jasné, s jak velkou láskou a obětavostí je pro vás vyučování připravováno.
Nechci mluvit o ničem menším než o Teologické korespondenční škole.
Po tříletém studiu Biblické korespondenční školy, kde jsme se „zblízka“ seznámili s Božím slovem, jsme dostali možnost […]
Ve dnech 30.5.-1.6.2008 se na Hostýně uskutečnil dlouho připravovaný kurz pro ženy, jehož motto znělo: „Najdi v sobě ženu – královnu“.
Pán mi dával do srdce toto téma již delší dobu, vnímala jsem, jak jsou ženy zraněné, odmítnuté, jak se podceňují a jaký o sobě mají – máme – zkreslený obraz. Modlila jsem se, abychom se mohly vidět tak, jak nás vidí Ježíš: milované, krásné, schopné, užitečné, s obrovským potenciálem. Kdysi jsem někde četla slova, která přesně vystihují to, co jsem měla na srdci: „Bůh stvořil ženu, aby On i muž mohli žasnout nad její krásou“. Určitě se tím nemyslí jen ženy mladé věkem a krásné tak, jak vnímají krásu módní časopisy. Pán nás miluje a přijímá takové, jaké jsme, vidí nás krásné v každém věku a chce se s námi a z nás těšit. Proto jsme se nechaly vyučovat, jak přijímat samy sebe a doslova jsme si vychutnávaly Jeho přítomnost a lásku mezi námi.
V krásném prostředí Hostýna a letním počasí nebylo moc těžké chválit Pána. Začínaly a končily jsme den chválami a uctíváním, Boží přítomnost a sláva byly tak mocné, uzdravující a občerstvující, že jsem si opravdu naplno uvědomila, že právě „toto“ proměňuje, uzdravuje a dává nový život. Bez Boží slávy a pomazání nemůžeme dělat nic. Tak, jak nám Pán dával v duchu obrazy […]
Tato slovní hříčka P. Josefa Žáka zazněla sice až v nedělním kázání, kdy vrcholilo víkendové setkání, ale na 200% vystihuje letošní Letnice v Liticích. Duch svatý nám dával poznat nejrůznějšími způsoby svoji přítomnost i snahu působit v našich životech, rodinách, komunitách…
Základní myšlenka setkání vycházela z evangelia podle Jana 14,16: Já požádám Otce a On vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky = navždy = stále. Jinak řečeno – což možná mnohé překvapilo – každý z nás je UŽ plný Ducha svatého. Znázornili jsme si to následujícím příkladem: představte si, že jste láhev dobrého šampaňského. Aby víno teklo mohutným proudem, je třeba před otevřením lahví pořádně protřepat. Toto pravidlo „před upotřebením protřepat“ platí i pro nás. I z nás musí Duch svatý silně proudit na všechny strany tak, že v našem okolí nezůstane nikdo „suchý“.
V pátek okolo páté hodiny ranní jsme společně vyrazili z Plzně. Cesta autobusem byla spíš zdlouhavá a jednotvárná, nehledě na objížďky, zákazy apod., přesto jsme se však vůbec nenudili.
V průběhu cesty jsme se marně snažili vymyslet ryze český pokřik, kterým bychom se Italům představili. Přišli jsme na slogan: „Pivo, víno, rum, to je český um“, dál jsme se nedostali… No, posuďte sami, asi to není dost dobrá prezentace na mezinárodni úrovni. A už vůbec by to nebylo svědectví, které chceme dnešnímu světu předložit!
Ihned po našem příjezdu do Camparma jsme se zapojili do společného programu. Začalo to velmi zostra – kolektivními hrami, při nichž jsme se navzájem povzbuzovali, pokřikovali na sebe a smáli se. Postřehli jsme, že naše kultura a mentalita se možná trochu liší, ale to nás nezastavilo v budování vzájemného přátelství.
