Naše setkání začalo jako obvykle v sále „Betlém“ v Liticích, ale nikdo jistě nečekal, že program nebude probíhat zde, ale na Prusinách. V pátek večer, ihned po příjezdu na prusínskou faru, jsme během deseti minut začali přednáškou o Božím slově. Mluvili jsme o tom, že Ježís je to Slovo, které přišlo na zem, aby nám byla zjevena tvář Boha Otce, ale nejen to, nýbrž aby také přinesl světlo do našich temnot, osvítil náš život svým podivuhodným světlem pravdy a přinesl nám spásu. Pak následovala dynamika s názvem „cesta beze světla“, která spočívala v tom, že každý z účastníků dostal nezapálenou svíčku. Šli jsme polní cestou k lesu a všichni jsme přitom prohlašovali: “Ježíši, ty jsi moje světlo, budu tě následovat, a tak nebudu chodit ve tmách, ale budu mít světlo života.“ Na cestě se samozřejmě objevily různé překážky jako bláto, louže a v lese pak větve a pařezy. Mnohokrát nám připomněly, že když kráčíme světem beze světla, potýkáme se v životě s těžkostmi a narážíme na velké a často zbytečné problémy. V lese jsme si ale svíčky zapálili, vždyť Ježíš již přišel na tento svět, nenechal nás samotné a na pospas temnotě.
Při zpáteční cestě […]
