Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš? (Žalm 8,5)
Svědectví studentů BKŠ
V roce 1999 jsem se dožila důchodového věku. Myšlenka, že se budu nudit, mě nikdy nepřepadla, ani v tu dobu ne! Otevíral se první ročník Biblické korespondenční školy a já jsem se ve svých 55 letech pouštěla do studia.
„Boží slovo – Kniha knih – Bible“: ten úžasný dar živého Slova jsem při úkolech začala otevírat a brát pokrm pro duši, tělo a vůbec do celého svého života to, co bylo pro mě v daných situacích potřebné: řešení, náplň, Boží požehnání, radost, světlo, spásu, kterou je Ježíš, a to největší – dar Boží lásky a trpělivosti, kterou Pán se mnou má.
Po třech letech studia BKŠ lze pokračovat studiem teologie (Teologická korespondenční škola). S pomocí Boží jdu dál a dostává se mi obohacení (…)
Už delší dobu jsem měla problémy se žaludkem a s pálením žáhy. Po každém jídle mi bývalo těžko a pálila mě žáha, taže jsem vždy sáhla po lécích. Po setkání „Ježíš uzdravuje“ tyto problémy přestaly, protože Pán mocně zasáhl. V sobotu, když jsme se začali modlit za uzdravení, jako by se můj stav zhoršil, bylo mi těžko a pálila mě žáha, i když jsem předtím nejedla, ale po chvíli vše odeznělo a já mohla chválit Pána za uzdravení… už vím že u Něho není nic nemožné, on je Vítěz. Díky, díky…
