Víkend pro ženy
Ve dnech 30. 5. – 1. 6. 2008 se na Hostýně uskutečnil dlouho připravovaný kurz pro ženy, jehož motto znělo: „Najdi v sobě ženu – královnu“.

Pán mi dával do srdce toto téma již delší dobu, vnímala jsem, jak jsou ženy zraněné, odmítnuté, jak se podceňují a jaký o sobě mají – máme – zkreslený obraz. Modlila jsem se, abychom se mohly vidět tak, jak nás vidí Ježíš: milované, krásné, schopné, užitečné, s obrovským potenciálem. Kdysi jsem někde četla slova, která přesně vystihují to, co jsem měla na srdci: „Bůh stvořil ženu, aby On i muž mohli žasnout nad její krásou“. Určitě se tím nemyslí jen ženy mladé věkem a krásné tak, jak vnímají krásu módní časopisy. Pán nás miluje a přijímá takové, jaké jsme, vidí nás krásné v každém věku a chce se s námi a z nás těšit. Proto jsme se nechaly vyučovat, jak přijímat samy sebe a doslova jsme si vychutnávaly Jeho přítomnost a lásku mezi námi.

V krásném prostředí Hostýna a letním počasí nebylo moc těžké chválit Pána. Začínaly a končily jsme den chválami a uctíváním, Boží přítomnost a sláva byly tak mocné, uzdravující a občerstvující, že jsem si opravdu naplno uvědomila, že právě „toto“ proměňuje, uzdravuje a dává nový život. Bez Boží slávy a pomazání nemůžeme dělat nic. Tak, jak nám Pán dával v duchu obrazy, co to je krása a jak krásné nás vidí On, to po celou sobotu a nedělní dopoledne v rovině reálného světa dokonávaly kadeřnice Táňa, neúnavná, vždy s úsměvem, povzbuzením a nápady na změnu, vizážistka Magda, která uměla rozsvítit každou ženu, a Marcela se svými radami, jak se oblékat a vhodně kombinovat oblečení. Máša učila ženy vnímat své tělo při pohybu a vyjadřovat tancem své pocity, Eva nás „ošetřovala“, když pocitů bylo až příliš (a bylo moc dobře, že jich bylo tolik, protože mohly vyplavat z našich uzamčených hlubin…).

Pro mě osobně bylo ještě obrovskou radostí, že jsme společně v lásce přebývaly sestry z Koinonie spolu se sestrami z jiných církví a byly jsme skutečně JEDNO. Věřím, že to je touhou Ježíšova srdce, abychom společně přebývali v lásce, sjednoceni v duchu a v pravdě.

Eva Halb.

CHCEŠ ZAKUSIT BOŽÍ LÁSKU?
V Koinonii Jan Křtitel jsem našla nádherný dar od Pána: přátelství sester a bratrů. Sestra Eva z Koinonie měla krásnou vizi – zorganizovat kurz pro ženy s názvem „Najdi v sobě ženu – královnu“. Našemu pastýři Alvarovi se tento projekt moc líbil, a to bylo pro mě nejlepším doporučením. Jenže se přihlásilo málo žen:„Nemáme peníze, čas, jsme unavené…“ Všechny odmítaly pozvání na hostinu (srov. Mt 22,3). Sehnala jsem pět žen z Kyjovska, ale na kurz jsem jela hodně zraněná odmítáním kamarádek, ani jsem od něj vlastně nic neočekávala.
Nakonec jsem si ale připadala, jako by přede mě „někdo“ prostíral nekonečné množství darů – dar přátelství, radosti, zpěvu, tance, masáží, dobrého jídla (pro mě i bezlepkového), dar nádherného prostředí, přírody, nevyslovitelné atmosféry Hostýna; pak dar kadeřnice, vizážistky, módní poradkyně, psychoterapeutky… Dík za všechny rady!
Ale to NEJ… Dostalo se mi ujištění o Boží lásce těmito slovy od Pána: Těš se v Hospodinu a dá ti vše, oč požádá tvé srdce…(srov. Žalm 37,4); Jak jsi krásná, přítelkyně má… (srov. Pís 4,1); Viděl jsem každou tvou slzu a plakal jsem s tebou… A další a další utvrzení v tom, že jsem milovaná.
Díky, Pane, že jsi dal Evě do srdce tento nádherný sen. Díky, žes nám dal zakusit svou lásku, přijetí a přátelství. „Vzhůru! Všichni kdo žízníte, pojďte k vodám…“ (Iz 55,1)

Lída P.

Díky tomuto kurzu, na který se moje srdce těšilo, ale rozum reptal a bouřil se, vložil Pán do mého života nová přátelství a odpovědi na otázky, které jsem mu předkládala. Prožila jsem uprostřed Vás, milé sestry, Jeho přijetí, lásku, Jeho píseň i svobodný pohyb v hudbě.
Hned v úvodu setkání jsem se rozhodla dovolit svému srdci převzít vládu nad rozumem, abych se ještě více mohla těšit v Hospodinu. Byla jsem Pánem utvrzena v poznání, jaké bohatství darů užívám jako Jan Křtitel a jak je krásné podělit se o ně s dalšími Božími dětmi. Příklad – už více než deset let se doma i v Koinonii loučívám pozdravem: „Děkuji ti za přijetí!“ a Maruška, která není z komunity, tento pozdrav pocítila jako dar od Pána, o němž začala uvažovat a vnímala jeho vzácnou, jedinečnou hodnotu. Já jsem díky pobývání pospolu s ní zase přijala fakt, že schopnost pohybovat se a udržovat své tělo v přiměřené kondici, je také dar od Pána, který nemám nechat bez úcty jen tak být.
Přijmout pozvání a nechat se obdarovat bylo dobrým rozhodnutím. Kéž by se mohly přidat i všechny ostatní ženy, protože když to Pán připravil pro mě, udělá to i pro ně…

Anička V.