Na Letnice na Litice

Tato slovní hříčka P. Josefa Žáka zazněla sice až v nedělním kázání, kdy vrcholilo víkendové setkání, ale na 200% vystihuje letošní Letnice v Liticích. Duch svatý nám dával poznat nejrůznějšími způsoby svoji přítomnost i snahu působit v našich životech, rodinách, komunitách…

Základní myšlenka setkání vycházela z evangelia podle Jana 14,16: Já požádám Otce a On vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky = navždy = stále. Jinak řečeno – což možná mnohé překvapilo – každý z nás je UŽ plný Ducha svatého. Znázornili jsme si to následujícím příkladem: představte si, že jste láhev dobrého šampaňského. Aby víno teklo mohutným proudem, je třeba před otevřením lahví pořádně protřepat. Toto pravidlo „před upotřebením protřepat“ platí i pro nás. I z nás musí Duch svatý silně proudit na všechny strany tak, že v našem okolí nezůstane nikdo „suchý“.

Mladí Češi v italské Oáze Camparmò (25.-27. dubna 2008)

V pátek okolo páté hodiny ranní jsme společně vyrazili z Plzně. Cesta autobusem byla spíš zdlouhavá a jednotvárná, nehledě na objížďky, zákazy apod., přesto jsme se však vůbec nenudili.

V průběhu cesty jsme se marně snažili vymyslet ryze český pokřik, kterým bychom se Italům představili. Přišli jsme na slogan: „Pivo, víno, rum, to je český um“, dál jsme se nedostali… No, posuďte sami, asi to není dost dobrá prezentace na mezinárodni úrovni. A už vůbec by to nebylo svědectví, které chceme dnešnímu světu předložit!

Ihned po našem příjezdu do Camparma jsme se zapojili do společného programu. Začalo to velmi zostra – kolektivními hrami, při nichž jsme se navzájem povzbuzovali, pokřikovali na sebe a smáli se. Postřehli jsme, že naše kultura a mentalita se možná trochu liší, ale to nás nezastavilo v budování vzájemného přátelství.

Svědectví ze setkání Ježíš uzdravuje 12. – 13. dubna 2008

Svědectví

Kristus vstal z mrtvých !

Milí přátelé, posílám Vám svědectví o velkém zázraku, který se stal 12. dubna 2008 v Liticích. V roce 1988 začaly mé problémy s páteří, nemohla jsem se ani předklonit, abych vykonala hygienu. Bolest vystřelovala až do břicha, zkoušela jsem to překonat, ale výsledkem byl výhřez ploténky. Měla jsem velké bolesti v pravé noze, nemohla jsem na ni ani šlápnout. Následkem bylo ochrnutí nohy. Lékaři mě léčili infuzemi a nasledné vyšetřeni s kontrastní látkou potvrdilo „oživení“ končetiny. Zůstaly mi však 20 let velké bolesti pravé i levé nohy, a v letošním roce mě čekala operace páteře.

V dětství jsem chodila do kostela, ovšem naposled jsem byla při křtu mé dcery Dity v roce 1974. Stále jsem však cítila, že v mém životě něco chybí. Začala jsem tedy v roce 2007 o vánocích chodit do kostela – po 33 letech. Ježíš pro mě připravil cestu, a tak jsem se dostala až k vám do Litic na setkání „Ježíš uzdravuje“. Celé setkání jsem prožívala ve velké touze po uzdravení.

Svědectví ze setkání Ježíš uzdravuje 16. – 17. února 2008

Svědectví o uzdravení (mého srdce)

Dne 23.1.2008 jsem se na “echo” vyšetření srdce od kardiologa dozvěděl, že moje ascendentní aorta je nebezpečně rozšířená, a to až na 57mm (normální stav je 35mm a při 50mm se už posílá na operaci). Bůh však vyslyšel moje modlitby, modlitby mých nejbližších, modlitby bratří a sester z Křesťanského společenství Plzeň a z Koinonie Jan Křtitel v Liticích a po sobotním setkání “Ježíš uzdravuje” přišly výsledky z CT vyšetření, které měly na 99% potvrdit nutnost operace. K mojí veliké radosti jsem se 22.2.2008 dozvěděl, že rozšíření aorty se snížilo na 52mm a že mě tudíž budou lékaři pouze sledovat, nikoli operovat!

Sláva a díky Pánu za to, že nás uzdravuje!!!

Ježíš boří každou bariéru!

Všichni se radujeme a Ježíš je mezi námi, jsme plní energie!!!
Tak by se dal popsat večer Disco Kristo, na kterém jsme byli v sobotu večer v plzeňské Oáze v České republice u příležitosti setkání mladých z České republiky a Itálie ve dnech 18.-20. ledna. Nás Italy přijala česká skupina vřele mezi sebe a představte si, že nás bylo celkem přes sto! Závěrečné shrnutí většiny z nás znělo: “Mimořádná zkušenost!”
Takového výsledku jsme dosáhli díky překonání několika drobných překážek, před nimiž se ocitli jak Italové, tak Češi. Tou první vůbec byl jazyk – jak komunikovat, jak se domlouvat; ale vzhledem k tomu, že tým se nikdy nevzdává, s trochou angličtiny a rukama nohama jsme to vždycky zvládli.

Vánoce 2007

Vánoce jsou pro všechny. Jsou to svátky, které promění velká i malá města, vyruší z každodenních aktivit bohaté i méně bohaté rodiny. Nezáleží na tvém postavení, Vánoce nemají preference. I nevelké Litice u Plzně dýchají sváteční atmosférou, a právě dnes, po štědrovečerní večeři, když už všichni rozbalili své vánoční dárky, ozývá se Liticemi hlas zvonů kostela sv. Petra a Pavla. Vše je již připraveno: před kostelem je bohatě nazdoben osmimetrový smrk a pod ním „betlémská chýše“, nad rozpálenými polínky kotlík, u něj svatá rodina, pastýř a několik ovcí a bílá koza, zapůjčené od manželů Bukovských z místní Zoofarmy.

V deset hodin P. Alvaro Grammatica zahajuje již tradiční vánoční bohoslužbu. Koledy středověké i moderní, známé melodie v několika jazycích se nesou gotickým kostelem pod vedením paní učitelky Štěpánky Liškové. Zpívá […]

Svědectví – Hovjačtí

HovjačtíJsme manželé Mirka a Petr Hovjačtí. Pocházíme z Beskyd, z vesnice Ostravice, a Pán nám postupně až do dnešního dne nadělil pět krásných dětí. Oba jsme vyrůstali v tradičních katolických rodinách a po počátečních obtížích a neshodách v našem vztahu jsme hledali řešení navštěvováním společenství různých spiritualit, kurzů manželských setkání, v manželském „spolču“ i modlitební skupince. Ale našemu životu stále chybělo něco, co jsme v té době ještě nedokázali pojmenovat, ale po čem jsme někde v hloubi srdce velmi toužili …