Na toto setkání jsem se velmi těšila, na to, že uvidím svoje milé sestry a bratry. Opravdu jsem se moc těšila, až mě napadalo, že se těším moc a že budu zklamaná. Z čeho? Z toho, že na mně nezáleží, že jsou všichni lepší než já, ze samoty a ze své neschopnosti… Ale víte co? Bůh předčil má očekávání! On mě nezklamal, mé těšení proměnil v radost. Přijela jsem na setkání do Litic jako domů, kde jsou sestry a bratři, a hlavně, kde je Ježíš.
On uzdravil mé srdce obtížené samotou, nepřijetím, zklamáním, tíhou a zraněním. Setkání „Ježíš uzdravuje“ není jen o tělesném uzdravení, ale také o uzdravení našich vnitřních zranění.
A Bůh uzdravil mé vnitřní rány. Mohla jsem odpustit své mamince, že nikdy nenaplním její představy o mě, že nikdy nebudu dokonalá. Jsem taková, jaká jsem – a takovou mě Ježíš přijímá. A co víc? Dal mi rodinu bratří a sester, kteří mě taktéž tak přijímají.
Každá maličkost v našich životech má smysl, třeba i sms nebo telefonát: „Jak jste dojeli? Jsme rádi, že jsme vás viděli…“
Jsou to pro mě dary, za které jsem vděčná Bohu, a jsem mu vděčná za vás všechny.
Děkuji, Ježíši, z celého srdce a děkuji vám, bratři a sestry, za přijetí!
Zdena


Fotografie