Kolegium a Consortium ve spolupráci s Magistrátem města Plzeň a Plzeňským krajem zrealizovalo v kostele v Plzni-Liticích „předpremiéru” Reqviem ex Dis, nově objeveného díla klatovského barokního skladatele Jana Václava Flašky (1708–1783).
Program: Johann Joseph Fux: Ouverture in G minor (K 355) Jan Václav Flaška: Reqviem ex Dis.
Reqviem ex Dis, dosud jediná objevená skladba Jana Václava Flašky (1708/9–1783), v letech 1740–1783 klatovského školního rektora a vedoucího kůru (Rector Chori & Scholae), pochází z majetku gurálního mariánského kůru kostela Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích. Datum jejího vzniku ani zhotovení přeštického opisu není známo. V hudebninách klatovské sbírky se však tato skladba nenachází. O autenticitě autorství svědčí „zašifrovaná“ verze jména, jež je na obálce hudebniny psáno pozpátku (Aksalf). Vzhledem k tomu, že se nejedná o Flaškův autograf, můžeme předpokládat, že přeštický opisovatel splnil rektorovo přání zůstat v anonymitě. Rukopis jako již nepotřebný se patrně koncem 19. století dostal z Přeštic mezi hudebniny sběratele Ondřeje Horníka, s nimiž dále doputoval do sbírek Českého muzea hudby, kde je deponován dodnes pod sign. IX.A 190.
Skladba je dosud jediným svědkem Flaškových hudebních a kompozičních schopností a nepřímo dokládá úroveň jeho hudebního vzdělání, o němž dosud není nic známo. Jeho partitura ukazuje na opravdu solidní hudební školení, jež velmi pravděpodobně musel získat v prostředí některého z duchovních řádů. Klatovský rektor velice dobře ovládal vedení a harmonizaci basu (generálbas), který je psán velmi dynamickým způsobem. Jeho melodika je však poněkud konzervativní a prozrazuje vídeňské (Fux) a zejména pražské (Wentzely, Černohorský) vlivy počátku 18. století.
Johann Joseph Fux (1660–1741) byl rakouský barokní hudební skladatel, teoretik a pedagog, z jehož učebnice kontrapunktu, kterou dokončil v roce 1725 pod názvem Gradus ad Parnassum (Stupeň na Parnas), se učila komponovat řada skladatelů 18. století, včetně Wolfganga A. Mozarta, Ludwiga van Beethovena či Jana Dismase Zelenky. Jeho skladatelský odkaz je obsáhlý a čítá kolem 400 kompozic, jejichž charakter vyplývá jednak z konvencí vídeňského dvora počátku 18. století, jednak z Fuxovy pozice vrchního císařského kapelníka a zároveň kapelníka katedrály sv. Štěpána. Jedná se o opery, jejichž produkce nechyběla při významných dvorských událostech, oratoria a chrámové kompozice, ale i řadu instrumentálních skladeb, z nichž jedna bude představena v rámci programu koncertu. Je postavena do souvislostí právě s dílem Jana Václava Flašky, které bylo ovlivněno i Fuxovým dílem a odkazem.