«I MY MŮŽEME ŽÍT JINAK!»

To jsou slova, která zazněla ve dnech 5.-6.11.2016 během setkání “Ježíš uzdravuje”, jež bylo příležitostí zaujmout jiný postoj k našim nemocem, trápením a problémům. Naskytla se nám příležitost objevit Boží iniciativu v našem životě a zakusit jeho lásku k nám navzdory našemu strachu, navzdory našim limitům, a to skrze výzvu: “Vstaň a choď!” (srov. Jan 5,1-9).
Nejenže máme možnost žít jiným způsobem, dokonce toho můžeme zvládout ještě mnohem více, protože v naději jsme spaseni. Ta výzva stále platí:

“Pojď – měj důvěru – zkus to!” (srov. Mt 14,22-33).

Svědectví

 

 

BIB_3318PÁN MĚ UZDRAVIL! Po třech měsících si mohu klidně sednout bez bolestí. Mám stabilitu nohou i těla. Záda mám pevná a pružná. Vnitřně jsem cítila zpevněnou páteř hned v sobotu po modlitbě. A na místě, kde byl zlomený obratel, příjemné teplo. To místo je teď živé! Předtím to bylo místo jedné bolesti, jako cizí, ne moje. Mám obrovskou radost, jak je Pán dobrý! Otevřel mi nový život. Radostí bych tančila!
Jsem bez bolestí, chodím bez holí a bez ortézy. JEŽÍŠ MĚ UZDRAVIL! Amen.
To, co mám za sebou za ty tři měsíce, nepřeji nikomu, ale to, co mi dobrého udělal Pán a co právě prožívám, přeji všem a právě Vám!

S láskou Iveta Jakoubková

 

BIB_3033Setkání „Ježíš uzdravuje“ jsme se společně s mojí ženou Janou účastnili poprvé. Koinonii Jan Křtitel již známe pár let, ale vždy nás něco nového překvapí. Naposledy to bylo tuto sobotu. O tom, že půjdeme na setkání, se rozhodlo na poslední chvíli a my byli moc rádi, že se místo ještě našlo. Po celou sobotu ve společných modlitbách a při promluvách otce Alvara jsem se přimlouval za uzdravení vztahů a také různých zdravotních trápení našich blízkých a přátel.
Pár týdnů mám ortézu na pravé ruce, také už jsem navštívil lékaře a čekám na specializované vyšetření u ortopeda. Na svojí ruku jsem ale nemyslel a nenapadlo by mě, že uzdravení se může týkat i mne. Zápěstí je bolestivé přes dva měsíce a v posledních dnech či týdnech mě bolest značně omezovala. Popravdě se nám zastavily některé důležité práce, které jsme měli naplánované na podzim.
Při závěrečné modlitbě za uzdravení bylo najednou vysloveno, že Pán uzdravuje něčí pravou ruku a dál přímo šlachu na pravém palci ruky a já jsem v tom okamžiku pocítil velké zahřátí v zápěstí a celém předloktí. Najednou bolest ustala, jako když se otočí vypínačem. Bylo to něco až neuvěřitelného a o radost z této zkušenosti jsem se chtěl okamžitě podělit. Sám jsem se podivoval, jak jsem to tak najednou potřeboval oznámit, ale bylo to příliš veliké na mne samotného.

Děkuji Pánu za tuto neočekávanou zkušenost rychlého uzdravení.Je to něco, co dává novou sílu do dalších modliteb za uzdravení.

Marek Roštík

 

BIB_3065Jmenuji se Lenka Šanderová, jsem členkou komunity Jan Křtitel a chtěla bych Vám podat svědectví o vyléčení svého zranění. V létě jsem byla na dovolené v Bosně a Hercegovině, nešťastně jsem šlápla na schod a zlomila si nohu. Noha byla zlomená v hleznu, je to drobná kůstka na patě. Musela jsem navštívit místní nemocnici. Lékař mi řekl, že mám dvě možnosti léčby: buď operaci, nebo konzervativní léčbou (ledem a elastickým obvazem). Rozhodla jsem se pro druhou možnost. Když jsem se vrátila do Čech, navštívila jsem naše specialisty. Ti mi řekli, že noha je už srostlá a bolestí by mě mohla zbavit operace. Noha stále bolela a její hybnost byla výrazně omezena. Zúčastnila jsem se komunitního setkání “Ježíš uzdravuje”, které se konalo 5.- 6.11.2016. Pán se mě dotkl a uzdravil. Když probíhaly modlitby za fyzické uzdravení, bylo řečeno slovo poznání, že Pán uzdravuje někomu patu. Pocítila jsem ve svojí patě zvláštní teplo a uvolnění. Zjistila jsem, že už mohu nohou hýbat do všech stran a chodit bez bolesti. Amen! Noha byla Ježíšem skutečně uzdravena. Pán se znovu oslavil jako už mnohokrát v mém životě! Je skutečným Pánem, Spasitelem a vítězem.

Lenka Šanderová

 

BIB_3075Od malička jsem měla problémy se zády, chodila po doktorech, dostávala na to cviky, jenže jako každá normální puberťačka jsem to prostě nedělala (čehož jsem později hodně litovala). Radši jsem hrála na klavír, na který jsem cvičila hodiny denně, a to těm zádům moc nepřidalo. Páteř jsem měla tak křivou a záda tak shrbené, že mi doktoři řekli, že už tak nějak není šance, že by se to narovnalo, i kdybych ty cviky začala dělat až teď.
Brala jsem to jako hotovou věc, že se prostě už nikdy pořádně nenarovnám. Přešla jsem na jinou školu: z gymplu ve Strakonicích na Pedagogické lyceum v Prachaticích, kde je hodně přísný tělocvik. Měla jsem tu dvojky a trojky a největší problém byl v atletice. Záda mi bránila se dotknout nebo alespoň přiblížit zemi.
Pak jsem byla v Liticích a byla zde modlitba za uzdravení. Neprosila jsem o uzdravení svých zad, protože jsem si myslela, že to by teda musel být  hodně velký zázrak, když už moji páteř nedokážou narovnat ani doktoři, ale modlila jsem se hlavně za ostatní lidi a na sebe jsem se nějak nekoukala.
V tu chvíli nastal moment, kdy jsem najednou přestala vnímat, co říkám. Cítila jsem teplo na svých zádech, příjemné teplo od shora až dolů, když jsem najednou uslyšela jednu jedinou větu, kterou jsem v tu chvíli byla schopná vnímat: “Pán se tě dotýká a uzdravuje ti záda. Cítíš teplo. A jsi zdravá.”
Nevím, proč jsem to udělala, ale zkusila jsem se předklonit a během pár vteřin jsem udělala něco, co jsem nebyla schopná udělat nikdy v životě a co je hlavní – už nikdy jsem toho neměla být schopná – a to sice: dotkla jsem se rukama země. Moje páteř byla uzdravená a narovnaná. Když sedím a dělám něco na počítači do školy, už mě záda nebolí, když hraju a cvičím na klavír, už mě záda nebolí! Je to opravdu velký zázrak a děkuji za to Pánu a všem, kteří se za mě modlili, a tak mi u našeho Otce vyprosili zdraví.

 Klára Veselá

 

Víc než týden jsem nemohla pořádně spát, bolesti obou ramen, od bolesti se mi dělalo na zvracení. Ještě v sobotu pro mě bylo těžké vydržet sedět na židli, nevěděla jsem, kam strčit ruce. A od soboty spím a nosím tašky, zkrátka jsem zdravá! Ježíši, Tobě buď sláva navěky! Haleluja!

 Anděla Vašíčková

Kristus vstal z mrtvých!

Moji milí přátelé:-), byla jsem moc šťastná, že jsem mohla zase strávit den v Oáze. Jela jsem na setkání Ježíš uzdravuje především proto, abych byla chvíli u vás. Ne že bych neměla nějaké drobné zdravotní problémy, to má asi v mém věku každý, ale když zaznělo slovo poznání, že Pán uzdravuje kohosi od škrábání v krku, musela jsem se tomu v duchu usmát, jakými že to drobnostmi je ochotný se zabývat pro naši větší radost. Od mého návratu domů pak ve mně sílilo přesvědčení, že já jsem ta, která byla uzdravena:-), jakkoli musím přiznat, že to “škrábání v krku” bylo něco, co sama neumím pořádně pojmenovat. Učím zpěv, mám několik pěveckých sborů, občas ještě koncertuji i sólově. Hlas používám zkrátka neustále, ale zhruba od března se mi občas – bez varování – stávalo, že se v krku cosi přihodilo (dalo by se to asi opravdu nejlépe popsat slovem zaškrábání nebo polechtání), co mě v tu chvíli totálně ochromilo a nedalo zpívat, mluvit, nic. Poslední dobou jsem proto na vystoupení chodila s lehkou nejistotou, co bude, jestli se dobereme konce bez přerušení, nebo bude opět kašlací přestávka, a je pravda, že už mi občas problesklo hlavou, jestli bych s tím neměla něco dělat, třeba alespoň zjistit, co to vlastně je. Od mého návratu z Litic ve mně ovšem sílí pocit, že už se to nikdy nevrátí. Pán to uzdravil, ať to bylo cokoli! A tak mu celým srdcem děkuji, že nám projevuje svou velikou lásku i v takovýchto maličkostech. Aleluja!

 Venda Veselá

Těšíme se na Vaše svědectví – sek@koinonia.cz

 

Fotografie