Nejsem spisovatel, reportér ani básník, ale ráda bych se o něco pokusila, a tím i ostatní seznámila s pocity, které jsme všichni účastníci ve dnech 9.-14. 8. 2015 prožívali.
Exercicie se konaly v Plzni-Liticích v centru Koinonie Jan Křtitel. Byly vedeny P. Alvarem Grammaticou Th.D. – biskupským vikářem pro evangelizaci.
Něco již pamatuji, ale tohle byl pro mne opravdu nezapomenutelný zážitek, který naplnil nejen srdce mé, ale i ostatních: pokoj, smíření a láska podle Boží vůle, která vedla k opravdové lidskosti jednoho k druhému. Prostory přednáškového sálu (aranžmá – putování pouští), klimatizace a ozvučení neměly chybu, ani v těchto tropických vedrech. A co vlastně přednášky? Nebylo možné lépe připodobnit celý průběh putování pouští až do zaslíbené země, kterým nás provázel P. Alvaro, obdařený od Pána Boha neúnavnou příslovečnou italskou energií a šarmem, spolu s energickou překladatelkou Pavlínkou.
S napětím jsme se těšili na každou další etapu putování…
Závěrem si dovoluji citovat slovo P. Alvara: „Pane Bože, nauč nás následovat tě a plnit tvou vůli.“
Eva Kutá, Janovice nad Úhlavou

Po kursu Pavel ještě exercicie…
Na začátku prázdnin jsem přemýšlela, jak strávím letošní dovolenou. To jsem ovšem netušila, že to bude ta nejhezčí dovolená, kterou jsem doposud zažila.
Už v červnu jsem se přihlásila na kurs Pavel. Jelikož mu předcházely ještě jiné události (svatba našeho syna, mezinárodní seminář v Praze a tábor s 41 dětmi), přišlo na mě VELKÉ pokušení se ho nezúčastnit. Měla jsem spánkový deficit, cítila jsem obrovskou únavu a představa, že bych v sobě měla probudit kreativitu a být aktivní, mě přímo děsila. Přesto jsem šla. A taky to podle toho na kursu vypadalo. Ale právě díky počátečním neúspěchům jsem si mohla uvědomit a zakusit svoji ubohost a přijímat ji. Pochopila jsem, že Bůh používá i moje slabosti, aby mi dal růst ve společenství. Také to, že Boží království se nebuduje jen díky kvalitám. Bůh používá vše. A to mě tak osvobodilo a naplnilo radostí, že jsem dostala chuť pokračovat a zúčastnit se ještě exercicií, kde se jen potvrdilo, že mě Pán v životě tlačí jít „až za“. Jako Mojžíš šel jednoho dne až za step a setkal se s Bohem, tak i já, když jsem šla „až za“ svoji pohodlnost a únavu, zakusila jsem velké osvobození a milosrdenství. A to mi dalo novou chuť do všeho, nový elán a radost. Byla jsem překvapená, jakým způsobem mě Pán navštívil. On je vskutku kreativní. A tak si kladu otázku: „Chci se dál v životě nechávat překvapit Pánem?“ Teď už vím, že chci. Protože Duch činí všechno nové. Dal mi novou sílu, elán, radost a odvahu chodit „až za“. To byla ta nejhezčí „wellness“ dovolená!
Děkuji z celého srdce Pánu, všem bratřím a sestrám z komunity za jejich horlivost a přátelství a především Alvarovi, který je opravdovým znamením nového pastýře. Díky, že jste mě přijali. ☺
Mirka Hovjacká, Litice


Fotografie