Po štědrovečerní večeři se stovky lidí i celé rodiny ponořily do tmy svátečního noci a v jejím kouzlu se ubíraly do litického kostela. Napjatě očekávaly tradiční “půlnoční” bohoslužbu a jaké letos přinese překvapení. Ač každoroční, je přece vždy něčím nová, krásná a nečekaná. Určitě je tomu tak díky novým účinkujícím, kteří se pod vedením Lenky ochotně zapojí do příprav – v letošním roce zvláště sbor tvořený dětmi z tvůrčích dílniček; jistě je tím však také uskutečněno samotné vánoční poselství o tom, že Bůh hledá vždy nové cesty, aby nám mohl dát pocítit, že je s námi, žehná nám a nabízí nám svou spásu – proto k nám přichází dokonce v podobě malého dítěte.
Nádhernou vánoční zvěst vyjádřila podmanivá píseň tázající se Marie na její dítě. Týž motiv následně uchopil P. Alvaro ve své promluvě a rozvinul ho jako vroucí prosbu vycházející ze srdce každého přítomného: Kým asi byl právě narozený Ježíš pro Marii? Kým je Ježíš pro nás, pro mě? Pane, jako malé dítě, právě tak tě chci k sobě tisknout! …abych cítil tvoji blízkost a nemusel se bát, že zůstanu sám.
Kéž kouzlo Vánoc, Boží blízkost plná něhy sktuečně naplní naši náruč a naše srdce po celé svátky i celý nový rok.
(toivo)
Fotografie
