„Když se jde na věc s nadšením a šturmem, tak se dílo podaří!“ pravil Jan Werich coby král Já I. svému pobočníkovi Atakdále, když hodlali v pohádce Byl jednou jeden král upéct lívanec velký – no, pro celý hrad – asi tak půl hektaru. My jsme sice lívance nepekli, ale nadšení, se kterým jsme chystali a taky uskutečnili náš třetí Pohádkový les, by vystačilo na nejmíň pět hektarů. Dětí se sešlo nad očekávání, k obrovské radosti prince Ondry a jeho přátel Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého, protože potřebovali velkou pomoc, aby zachránili princeznu Aničku ze zakletí mocné čarodějnice. Děti a jejich dospělý doprovod vítali nejen naši čtyři stateční rekové, ale i nešťastný pan král s paní královnou, aby jim dodali odvahy a síly splnit různé úkoly a získat tak dukátky pro prince na vysvobození princezny. Děti tak lovily u Vodníka rybičky, poznávaly u Makové panenky a motýla Emanuela květinky, u perníkové chaloupky je Ježibaba donutila sednout si na lopatu, u Budulínkových lištiček se povozily na ocásku. Rumcajs s Mankou měli přichystaný úkol zdolat lanovou dráhu, u Křemílka a Vochomůrky si zaskotačily ve skoku přes lano, Karkulka a myslivec je poprosili, aby jim pomohly zastřelit vlka. Oslík se otřásl a sypaly se dukáty, Včelí medvídci a Čert s Káčou už byli posledními zastaveními před čarodějnickým zámkem. Tam všichni svedli nelítostný boj se zlem, to když čarodějnice princeznu třikrát zaklela, aby ji princ nenašel. Ale přátelství, odvaha a láska našich hrdinů a všech dětí zlomila zlé úklady a nakonec se všichni spolu s princem a princeznou radovali, tančili a zpívali. A že jim cestou pořádně vyhládlo, daly si také dobroty, které pro ně nachystaly ochotné ženy z farnosti. A když k tomu všemu připočteme nádherné počasí, můžeme si říct: měl jste pravdu, pane králi! Už teď se těšíme na další les plný kouzel a překvapení. Moc rádi vás tam všechny přivítáme.

-Vlaďka-

Pohádkový les