Svědectví
Před dvěma lety jsem si při sportu utrhl sval upínající pravou ruku k rameni. Lékaři nejprve diagnostikovali rupturu (natržení) svalu, teprve po měsíci a půl neúspěšné léčby byla stanovena správná diagnóza s následnou operací, takřka na poslední chvíli. Operace se zdařila, nicméně hybnost ruky byla omezena. Činilo mi potíže poškrábat se za uchem, a položit si pravou ruku na zátylek bylo zcela nemožné.

Nadešly letnice, které jsem prožil v plzeňské oáze. V neděli, když jsme prosili za uzdravení těla, jsem uposlechl výzvy, abychom si položili ruku na „postižené místo“. Uchopil jsem pravé rameno a modlil se. Teprve po skončení celého programu jsem si řekl, že vyzkouším, zda naše prosby přinesly plody. Bez problémů jsem se dotkl pravou rukou ucha, položil si ruku na zátylek, a dokonce se poškrábal mezi lopatkami! Modlitba se naplnila. Děkuji Ti, Pane, z celého srdce za své uzdravení a zůstávám Ti neustále vděčný za vše, co pro nás činíš.

Petr

Chci svědčit hned o dvou tělesných uzdraveních. Před dvěma lety mě Pán zbavil bolestí kloubů. V mé zdravotní dokumentaci stálo: artróza nosných kloubů. Na evangelizační setkání do Hradce Králové jsem tehdy jela poprvé. Téměř jsem nemohla dojít a pro bolest pak ani stát. Při modlitbě za uzdravení bylo proneseno mj. i slovo poznání, že Pán uzdravuje jedné osobě klouby prstů na nohou. Když jsem pak vstala, s úžasem jsem zjistila, že mě přestaly bolet kolena i kotníky, a doma jsem kamarádce řekla: „Škoda, že to o těch kloubech prstů na nohou nebylo pro mě, ty mě bolí pořád.“ Ale do dvou měsíců mě přestaly bolet také. Pán je opravdu dobrý a mocný! Po určité době ortoped při kontrole shlédl rentgenový snímek a prohlásil, že žádnou artrózu nevidí a kdo že mi to napsal do dokumentace. Chválím Pána za to, že se mi dal takto poznat a pozval mne, abych šla za Ním a už nepochybovala, že je tady i pro mě.

Další uzdravení jsem prožila na kurzu. Večer při modlitbách jsem chtěla zůstat stát, ale bolely mě nohy. Pokaždé, když jsem si chtěla sednout, slyšela jsem opakovaně Ježíšova slova: „Vezmi své lože a choď !“. Bolest vymizela a já vydržela bez problémů na nohou až do konce. A v neděli při modlitbě za fyzické uzdravení jsem hned od začátku vnímala, jak do mých nohou vtéká zvláštní energie a rozlévá se od špiček prstů až po kolena. Pak bylo vysloveno slovo poznání: „Je tu člověk, který mívá po delším stání oteklé dolní končetiny. Pán tě uzdravuje, abys mohl kráčet po Jeho cestě.“ Já jsem jasně pocítila, že jsou ta slova určena mně. A v zápětí jsem uslyšela potvrzení: „Je tu osoba, která měla křečové žíly. Pán rozlévá teplo v tvých nohách. Pán tě uzdravuje.“ Věděla jsem, že je to o mně. Poznala jsem to hned při cestě domů, kdy po sedmihodinovém sezení ve vlaku mi poprvé po velmi dlouhé době vůbec nenatekly nohy. Nohy už mi neotékají ani po dlouhém chození, ani po delším stání. Záměrně jsem jim dávala zabrat a nic. Teď s jistotou vím, že se mých nohou dotkl sám Ježíš. On odpovídá na naše prosby někdy možná tak trošku svérázně a často jinak, než by nás to mohlo napadnout. Lékaři tvrdili, že jestli se chci zbavit těchto problémů, musím se nejdřív zbavit nadváhy. To jsem chtěla už dávno, ale žádné metody včetně navštěvování metabolické kliniky nepomohly. Vyčítala jsem Bohu, že mi nechce dovolit zhubnout. Ale On mi odpověděl po svém. Pán sice uzdravuje skrze lékaře, ale rovněž uzdravuje proti vší lidské logice. Uzdravil mi nohy, které nesou stále velkou zátěž. To považuji za opravdový zázrak!

Lída

Každou neděli večer odjíždím kamionem za svou prací. S několika kamarády, kteří mají stejné povolání jako já, máme vždy sraz na benzínové pumpě v Novém Jičíně. Onu neděli jsme se sešli čtyři a společně jeli na Olomouc. Vysílačkou se pak domlouváme, kterým směrem budeme pokračovat, zpravidla to bývá na Brno. Tentokrát jsem se však rozhodl vydat na Hradec Králové, protože jsem měl v úmyslu zajet pak ještě do Litic, abych osobně přihlásil sebe i manželku na kongres a uhradil příslušnou částku. Jeden řidič se ke mně přidal, a tak jsme se rozdělili. Ani jsem netušil, že se tím vyhýbám smrtelnému nebezpečí.

Za čtyři hodiny jsem se dozvěděl od majitele jednoho z ostatních dvou kamionů, které jely na Brno, zdrcující zprávu. Jeden z řidičů měl na voze defekt, a proto oba dva zastavili. (Vždy si tak pomáháme, když je nějaká porucha, a proto raději jezdíme spolu.) Asi po 20 minutách odstraňování závady do nich narazil silně podnapilý řidič maďarského kamionu. Jeden kolega utrpěl zlomeniny rukou a pohmoždění žeber, druhý byl na místě mrtvý! Po této zprávě jsem si uvědomil, že jsem klidně mohl být na jeho místě. Sláva a díky Pánu, protože On si chrání své lidi na všech jejich cestách!

Martin