O vinicích, salámech, něze a Pavlových listech

Bydlíme v klidné části Slovan, ve čtyřpatrovém domě s jedenácti byty a vcelku velkou společnou zahradou, na níž někteří z nás máme svůj kousek země s možností pěstovat cokoliv. Na jižní straně naší zahrady sousedíme s pánem, kvalifikovaným zahradníkem na penzi, který má na své zahrádce – kromě jiného – třicetiletou vinnou révu. Každý rok koncem léta nám přes plot podává košík voňavých a sladkých hroznů. Vloni jsem se osmělil a poprosil ho, zda by mi nedal sadičku, že bych si na své parcelce začal také pěstovat víno. Dopadlo to tak, že mi letos v březnu přes plot podal dvě bedýnky s osmnácti sadičkami ve vrhlíčcích. Co s nimi? Na náš pidizáhon se mi nevejdou. Tak jsem požádal sousedy v domě, zda bych na společném území u severní strany zahrady, kryté za plotem dalšího souseda hřbitovními tújemi, nemohl založit malý vinohrad. S tím, že úroda za pár let bude společná. Byli trochu skeptičtí a říkali něco o vinobraní, ale souhlasili. A tak – po třech měsících piplání sadiček v koupelně (díky manželce) – putovaly sadičky na připravený záhon a od té doby koření a košatí.

Podobně to dopadlo na letošní duchovní obnově v litické Koinonii, nazvané Od Zákona k milosti. Duchovní cesta Pavla z Tarsu“. Kdo se přihlásil a myslel si, že jej v pěti dnech (3. – 7. 7. 2019) P. Alvaro Grammatica, Th.D. postupně provede cestou svatého Pavla od kamenování sv. Štěpána přes Damašek a misijní cesty až k římským Třem fontánám, tak ano, to podstatné bylo připomenuto. Ale to byla ta jedna sadička vinné révy. Jinak se 64 přihlášených účastníků zabývalo mnoha tématy, jež Alvaro vybádal v Pavlově části Nového zákona a systematicky je uspořádal do jedenácti přednášek a pěti promluv. Mám 39 stránek poznámek a určitě jejich obsah nevtěsnám do tohoto poděkování. Tak jen to podstatné: apoštol Pavel nás po dvou tisíciletích stále inspiruje, a to tím, jak – určitě veden Duchem svatým – zachycuje ve svých textech (a realizuje svým působením) přechod od starozákonní k novozákonní mentalitě, od dodržování pravidel k univerzální lásce, od konkrétních rad a reakcí adresovaných konkrétním komunitám prvních křesťanů k závěrečnému odkazu (nejenom Timoteovi a Titovi, ale celé církvi) – bojujte proti judaistům (zákoníkům), věnujte pozornost bohoslužbě a pastýřům a hlásejte Boží slovo. Alvaro vysvětluje 3 etapy cesty sv. Pavla a možná každého křesťana: od Zákona k milosti, od milosti k životu v Duchu a od života v Duchu k životu v církvi. Klíčové pojmy, na nichž můžeme stavět, jsou tři: spása, víra a Písmo. S oporou v textech papeže Františka Alvaro vysvětluje tzv. teologii něžnosti a také nám předává předem nepřipravených dvanáct klíčů (indikací), k nimž dospěl v průběhu společných pěti dnů (vděčnost, soucit, radost, bratrství, něha, společná evangelizace …). Na příkladu duchovní cesty P. Francesca Meneghiniho nám ukázal, že někdy k evangelizaci stačí ve vhodný čas zasadit „semínko“, jež v jiný vhodný čas vzejde. A tak i pozvání k ochutnávce salámu a sklenky vína může pomoci vytvářet dobré nové vztahy s osobami, jež nám nemusejí být sympatické. Ne násilnou cestou a přesvědčováním, ale často jen laskavým vztahem a neskrývaným svědectvím o živém Ježíši můžeme v pastorální oblasti následovat apoštola Pavla. 

Milý Alvaro, od září přecházíš na nové působiště v Itálii, ale věříme, že jsi v Čechách zapustil kořeny a budeš se vracet. Vypěstoval jsi zde při svém působení bohatou vinici a Tvé hrozny, z nichž část si odnášíme v bohaté míře i z této duchovní obnovy, budeme užívat i předávat dále, třeba i přes plot našim sousedům. Grande grazie Tobě i Tvému skvělému týmu. Bylo to krásné litické vinobraní.  

Jaroslav Šedivý

Těšíme se na Vaše svědectví – info@koinonia.cz