Vánoce jsou pro všechny. Jsou to svátky, které promění velká i malá města, vyruší z každodenních aktivit bohaté i méně bohaté rodiny. Nezáleží na tvém postavení, Vánoce nemají preference. I nevelké Litice u Plzně dýchají sváteční atmosférou, a právě dnes, po štědrovečerní večeři, když už všichni rozbalili své vánoční dárky, ozývá se Liticemi hlas zvonů kostela sv. Petra a Pavla. Vše je již připraveno: před kostelem je bohatě nazdoben osmimetrový smrk a pod ním “betlémská chýše”, nad rozpálenými polínky kotlík, u něj svatá rodina, pastýř a několik ovcí a bílá koza, zapůjčené od manželů Bukovských z místní Zoofarmy.
V deset hodin P. Alvaro Grammatica zahajuje již tradiční vánoční bohoslužbu. Koledy středověké i moderní, známé melodie v několika jazycích se nesou gotickým kostelem pod vedením paní učitelky Štěpánky Liškové. Zpívá […]
Jsme manželé Mirka a Petr Hovjačtí. Pocházíme z Beskyd, z vesnice Ostravice, a Pán nám postupně až do dnešního dne nadělil pět krásných dětí. Oba jsme vyrůstali v tradičních katolických rodinách a po počátečních obtížích a neshodách v našem vztahu jsme hledali řešení navštěvováním společenství různých spiritualit, kurzů manželských setkání, v manželském „spolču“ i modlitební skupince. Ale našemu životu stále chybělo něco, co jsme v té době ještě nedokázali pojmenovat, ale po čem jsme někde v hloubi srdce velmi toužili …
Poznali jsme se v polovině padesátých let – dívka maturantka, chlapec medik, oba původem ze západních Čech. Alena si připadala vzdálená od víry, Slávek byl praktikující katolík. Ona přesvědčená, že nad jejím osudem a volbou partnera bdí v dětství zemřelý bratříček, do roka prožila intenzivní náboženskou konverzi. On se skrupulosním svědomím, ale s důvěrou v Boží přízeň přečkal obvyklé peripetie dvouleté studentské známosti.