V rámci diecézní evangelizační školy jsem se ve dnech 29.7 – 1.8.2015 zúčastnila kursu Izajáš, který měl prohloubit a ucelit znalosti o Bibli.
Už úvodní věta „Kdo je to Bible“ (ne, co je to Bible), mě zarazila. Alvaro řekl, že k Bibli máme přistupovat jako k živé osobě! Během kurzu se Boží slovo postupně odhalovalo, rozebíralo zevnitř i zvnějšku. Uvědomila jsem si, kolik věcí neznám, ale také, že mě Pán miluje a dal mi možnost absolvovat tento kurz. Každému ho doporučuji, protože se naučíte, jak pracovat s Božím slovem, jak ho lépe chápat, vzdávat mu úctu a prohlašovat ho.
I pro mě zazněla pravdivá věta: “Kdo nezná Písmo, nezná Krista”.
Kurs se mi moc líbil, protože probíhal v příjemné a bratrské atmosféře, byl dokonale připraven (animace, shrnutí probrané látky, hry… atd.), za což patří velký dík všem členům Komunity.
Ještě musím dodat, že všichni přednášející mluvily srozumitelně, přidávali různé veselé historky, čímž oživovali i tak zajímavé přednášky. Na kursu jsem se setkala jak s našimi komunitními bratry a sestrami, tak jsem se také seznámila s dalšími účastníky, kterým se kurs rovněž moc líbil
Přijela jsem domů radostná a nadšená. Teď konečně vím, jak číst Boží slovo (denně a systematicky), jak ho uchopit a jakou má sílu a moc!
Jarka K.

Na červnovém setkání Koinonie otec Alvaro „inzeroval“ letní kursy v plzeňské oáze. Mimo jiné i kurs Izajáš, zaměřený na poznání Bible.
Jelikož jsem si v průběhu několika uplynulých měsíců uvědomoval, že je třeba udělat něco pro zlepšení mého vztahu k Písmu, rozhodl jsem se tohoto kursu zúčastnit.
Do Litic jsme dorazili ve středu 29.7. ze všech koutů naší vlasti i ze zahraničí.
Kurs zahájil otec biskup František Radkovský, který všem přítomným požehnal.
Vlastní výuku vedli otec Alvaro spolu s otcem Mirkem Dítětem a sestrou Miriam za asistence dalších bratří a sester z interní komunity.
V průběhu kursu jsme se dozvěděli nejen spoustu zajímavostí o Bibli, ale také celou řadu rad a doporučení, jak s Biblí pracovat, aby sloužila k našemu duchovnímu růstu.
Ke zopakování probíraných témat sloužilo každodenní ranní vtipné shrnutí, které si připravila vždy jedna z pěti skupinek, do kterých nás organizátoři na začátku kursu rozdělili. Jiné skupinky pak organizovaly odpolední animace.
Pro utužení vzájemných vztahů sloužily společné „servisní“ činnosti při mytí nádobí, prostírání stolů a úklid.
V sobotu 1.8. odpoledne jsme se navzájem rozloučili a vydali se plní nových poznatků směrem ke svým domovům.
Teď už jen zbývá prosit Pána Ježíše, abychom nabyté informace přenesli do každodenního života.
Poděkování mé i ostatních zúčastněných patří všem členům týmu – nejen těm, kteří nám předkládali stravu pro našeho ducha, ale i pro naše tělo. Díky také všem za modlitby.
Dalibor Burk, Zlín

Kurs Izajáš jsem prožil jedinečně, neměl jsem vůbec ponětí, co se všechno dozvím.
Určitě mě to posunulo dál! Bohu díky za něj a za Koinonii.
Libor

Kurs Izajáš jsem objevil na pracovním stole již po uzávěrce, leták jsem dostal z prodejny karmelitánského knihkupectví. Celý kurs Izajáš byl pro mě doslova velmi přínosným. Samozřejmě neopomíjím také i všechny účastníky kursu a bohoslužby v kostele. Bohu díky, že jsem se mohl se všemi takto sejít a slyšet P. Alvara.
Dalibor, Plzeň

Právě jsem se vrátila z kurzu Izajáš. A bylo to super!
V minulosti jsem na cestě za Bohem zažila hodně hezkých křesťanských akcí: poutě, exercicie, obnovy v Duchu svatém. Pak přišlo mé první setkání s kurzem evangelizační školy Koinonie Jan Křtitel – v roce 1996! Bylo tak naprosto jiné a silné…
A letos opět v létě evangelizační škola vedená přímo pastýřem komunity Alvarem, který vedl i ten první tak přelomový kurs. Dostala jsem volno z práce, trochu se i těšila, sice už „všechno tak nějak znám“. Ale nepřekvapí mě, když mě Bůh opět překvapí, to očekávání tu bylo. Jenže Pán mě přece překvapuje a koná zázraky i u mě doma, v práci, tak přece nemusím jet 500km na nějaký kurs, jak podotkl můj jinak skvělý manžel. Nemusím, ale když je příležitost a mohu, tak vlastně „musím“, cítila jsem kdesi uvnitř.
A jak jinak, i kurs Izajáš byl zase “bomba”! Škoda, že nás bylo jen něco přes čtyřicet. Nadšení jsme byli všichni, a já navíc o tom tak ráda píšu!
Kursy evangelizační školy jsou všechny “bomba”. Vstřebat i tentokrát napěchovaný program bylo docela náročné. Téma Boží slovo bylo prezentováno minimálně „středoškolskou“ formou výuky, nebylo žádného času k lelkování. Ale přednášející (Alvaro, Mirek, Miriam) byli tak skvělí, že udělali z přednášek dobrodružně krásnou cestu za Bohem. Nadchli nás pro čtení Božího slova, protože přece chceme v těžkostech vítězit, a s pomocí Boží a jeho Slova to tak bude. Tolik krásných svědectví, setkání se starými známými i nová přátelství. I tento kurs předčil má očekávání.
A navíc jsem opět zažila, jak Pán chce, abychom o něm svědčili, třeba i nevhod. Aspoň zasaď semínko… tož ještě jedno krátké svědectví:
Cesta do Plzně je z Moravskoslezského kraje dlouhá, opravdu 500km, jsou to hodiny. Jela jsem vlakem, do Prahy jsem si hezky odpočala, ani nevadilo, že Regiojet přijel se zpožením 45 minut, takže mi právě ujel rychlík na Plzeň. A tak se stalo, že jsem se octla v kupé do Plzně s paní Katkou, nadšenou příznivkyní léčitelství a přírodní léčby. Možná v pozadí i trošku východní filozofie. A že se občas v léčitelství najdou i podvodníci, a já jakožto lékařka tohle těžko snáším, rozvinula se debata o kladech i nebezpečích tohoto léčitelského „koníčku“. A nakonec došlo jaksi přirozeně i k tomu, že jsem jí mohla povídat o svém „koníčku“, ale zároveň smyslu mého života, o Pánu, o zázracích, které v mém životě udělal a dělá… A jak tak jsem byla nadšená, tak se paní Katka zeptala, kam že to vlastně do Plzně jedu. Pověděla jsem jí o kursu Izajáš v oáze komunitě Jan Křtitel, kterou před dvaceti lety pozval otec biskup Radkovský. A paní Katka, že o panu biskupu Radkovském ví, že se teď zase vrací k víře, ale má ještě otázky. Nakonec jsem jí navrhla, že se na kurs může přijít podívat. A paní Katka opravdu přišla! Celý kurs se jí moc líbil, byla oslovená přednáškami i Božím duchem. Závěrečný den v našem divadélku shrnujícím vyučování jí byla přisouzena herecká role samotného Ježíše, což bylo jen potvrzením, že to vše je Pánova ruka!
Anička z Těrlicka u Havířova


Fotografie