Těšíme se na Vaše svědectví – info@koinonia.cz

Včera jsem se vrátila ze setkání Ježíš uzdravuje v Liticích. Jsem tak plná radosti a úžasu nad Boží láskou, že si to nemohu nechat pro sebe. Co mě tak naplnilo? Alvarovo kázání, v němž nám vlastně předložil hlavní myšlenku z promluvy během exercicií, kterou pronesl pro kněze naší komunity kardinál Francesco Coccopalmerio.
Bylo to kázání na podobenství O marnotratném synu, kde hlavní postavou není syn, který se vrací k otci, aby se vyznal ze svých hříchů, ale otec, který rozdělil synům své dědictví – a to je v této souvislosti chápáno tak, že „otec rozdělil svůj život“. Proto, když syn odešel, odešla
s ním i polovina otcova života. Otec už nemůže být šťastný, trpí, a proto toužebně očekává a vyhlíží svého syna… Jak je toto blízké nám rodičům, kteří trpíme, když není dobře našim dětem… A přesto stále na Boha spíše pohlížíme jako na soudce než jako na Otce, který vložil svůj život do svých dětí! A my děti? Stále se více cítíme být služebníky než dětmi – to a to nemohu, to a to musím, udělal jsem to dobře, dostanu za to odměnu nebo trest…?
Ale my jsme děti! Otci nezáleží na tom, zda jsme čistí, nebo umazaní, zda děláme všechno dobře… Důležité je, zda jsme s ním, nebo ne! Vždyť otec ani pořádně nevyslechl synovu zpověď, vždyť otec ji ani nechtěl. Důležité bylo, že se vrátil syn, jeho život! Už zas budou oba moci žít naplno, spolu… proto se raduje! A to je i důvod naší radosti – zas mohu žít v blízkosti svého Otce a Otec mě přijímá a raduje se se mnou a nade mnou, nad každým z nás. A jak ho potěší, když mu řekneme: „Je mi s tebou dobře, mám tě rád…“ A Otec nikoho neodmítene! Ani nemůže, vždyť by odmítl svůj život!
A stejně je to i s našimi bratry a sestrami – celá rodina se trápí, když někdo z nich odejde, a trpí, protože jim chybí! A jak se všichni radují, když se s ním zas shledají a vidí, že mu je dobře!
Při tomto kázání jsem si uvědomila, že tato otcovská a mateřská láska nám byla vložena do srdce a my rodiče ji známe a žijeme. Trpíme a radujeme se spolu s našimi dětmi, chceme aby nám byli na blízku, aby jim bylo dobře… A což teprve nebeský Otec, který nás stvořil ke svému obrazu! Jak málo ho známe!
Jsem vděčná, že Ježíš přišel, aby nám zjevil svého Otce, a zjevil nám ho právě takto! A my se k tomuto zjevení i díky Koinonii Jan Křtitel stále více přibližujeme. Moc a moc díky!!

Marie

Kristus vstal z mrtvých!
Milí,
po týdnu se vracím k setkání Ježíš uzdravuje se svědectvím: Pán mi uzdravil nohy od bolestí! Téměř rok jsem trpěla bolestmi dolních končetin, bolesti byly jak po námaze, tak i v noci – měla jsem nohy jak by byly sevřené v kládě, bez léků proti bolesti jsem se už neobešla… No a nyní již týden jsem bez léků, s manželem chodím i na delší procházky a ani v noci mě již bolest nebudí. Moc děkuji Pánu, i bratřím a sestrám z komunity, kteří se se mnou a za mě na tomto setkání modlili.

S díky Marie M.

  

Kristus vstal z mrtvých!
Dlouho jsem váhala, jestli mám napsat svoje malé svědectví z víkendového setkání Ježíš uzdravuje, ale pak jsem se rozhodla, že když
to povzbudilo moji víru, třeba to přinese užitek i někomu dalšímu 🙂

Když setkání končilo, zaznělo slovo, že na nás doma čeká (nějaké)
požehnání (nevím už přesně, kdo nebo kdy to řekl). Tak jsem si říkala: To jsem zvědavá, co by to tak mohlo být…? 🙂 Po příjezdu domů mě čekal prázdný byt (bývalý manžel Milan hlídal naši dceru a byli někde pryč), napadlo mě tedy, že tím požehnáním by mohl být na chvíli klid a odpočinek a možnost trochu uklidit. Pak jsem nakoukla do ledničky, ve které přibylo povícero potravin, usoudila jsem proto, že si nakoupili a ani to nestačili sníst a že si to Milan možná zase vezme. Když ale večer s dcerou přišel, oznámil mi, že nakoupili a že si to mám všechno nechat.

Proč to celé píšu? V Liticích jsem se rozhodla, že dám do sbírky určitý peněžní obnos, větší než je pro mě obvyklý, protože s financemi dost bojuji. Chtěla bych vůbec dávat Bohu víc peněz, ale často mám obavy, jak potom finančně vyjdu atd. V Liticích jsem ve víře dala peníze Bohu a doma na mě čekalo požehnání v podobě nakoupeného jídla. Pán je opravdu dobrý! 🙂 Marta

Fotografie