Hned o prvním lednovém víkendu se u nás v Beskydech uskutečnil Kurs Filip pro jednotlivce i rodiny s dětmi. Přes mrazivé počasí a komplikovanou trasu dorazily v podvečer tříkrálový téměř čtyři desítky nadšených lidiček – účastníků, dětí, jejich pečovatelů a týmu animátorů – z Kroměřížska, Olomoucka a Frýdecko-Místecka. Radostnou atmosférou, vyvěrající z přítomnosti Pána skrze modlitbu, zpěv a otevřená srdce, jsme byli zasaženi všichni, i já u plotny v kuchyni 🙂 Přes všechny překážky, které přípravu tohoto setkání provázely, jako např. nemoc interních sester a tudíž jejich nepřítomnost v týmu, jsme byli každý obohaceni. Díky Pánu!

Marie

 

Chci poděkovat za radostný víkend plný setkání s otevřenými prima lidmi a s Kristem. Kurz Filip byl pro mě oživením ve víře a přiblížením se k Bohu, který se mi už delší dobu zdál být tak nějak v dálce, v mlze a kterého teď zase vnímám blízko. Nevěděl jsem, co pro to udělat, a chyběl mi pocit Boží blízkosti; stačilo ale se mu otevřít, chválit jej a nestydět se vyznat mu svou lásku. Taky bylo pro mě moc prima, že jsme mohli přijet celá rodinka i s malými dětmi: o to byla pro mě účast na kurzu Filip větší radostí, že jsem ty krásné chvíle mohl sdílet se svými nejbližšími, že i děti mohly tancovat a chválit Pána a vidět takhle i své rodiče a další lidi, že se do chval mohly ve své dětské radosti též zapojit. Díky Bohu i komunitě Jan Křtitel za organizaci a přijetí!

Honza

 

Jednoho dne jsem se setkala s Honzou na divadelním představení Víti Marčíka – Setkání před Betlémem. Bylo to v adventní době. A jako snad každý rok, byl tento čas, alespoň u mne, naplněn hektickým sháněním, hledáním, organizováním, zajišťováním …; Proto jsem se těšila na divadelní představení tohoto výtečného herce, který ve svých dílech dokáže člověka nadchnout, Pána předat a Ducha svatého zaměstnat, abych mohla na chvilinku vypnout a čerpat i já. Ještě před samotným začátkem představení mne Honza s nadšením pozval na Kurs Filip, na horách, načerpat, naladit se na vlnu Ducha svatého. Z jeho nadšení jsem byla nadšená i já a zároveň jsem si uvědomovala potřebu „nakopnout“ svou duši… Pak se v sále setmělo a začala pro mne cesta plná naslouchání, pozvání, uvědomění a přijetí…
Vůbec jsem netušila, do čeho jdu (jedu), vůbec jsem netušila co bude obsahem víkendu, vůbec … Věděla jsem jen, že vytáhneme děti ven a budeme s nimi sáňkovat a lítat po kopci ☺
První večer – první téma, první modlitby … první otázky – kde jsem se to dostala? Co tu vlastně budu celý víkend dělat? … zpočátku mírná nervozita je zahnána společným seznamováním a hraním na kytaru a zpěvem. Druhý den je povětšinu veden ve stejných kolejích – ranní modlitba s tancem, kde pařily nejvíce děti, byla úžasná. Pak témata. S nimi přednášky a osvětlení. S nimi dynamika, proto, ať můžeme poznat, pocítit, lépe si uvědomit hloubku daného tématu. Svědectví, písně, chvály, modlitby…. Děcka! Již jsme spaseni!!! Amen! K tomu není co dodat… to je FAKT… To je realita … To je dar … Jsme spaseni! Tak přesně tohle je myšlenka, která se mne dotkla v sobotní den… tak prostě, tak naléhavě, tak něžně, tak jednoduše, … Jsme spaseni … Tohle mne zasáhlo. Tohle mne oslovilo. To jsem potřebovala slyšet. Jsou věci, které vím. Mám je naučené. Ale nemám je prožité. Nemám je přijaté. Nežiji jimi. A tohle bylo… přesně takové prozření. Ano, vím to. Ale to uvědomění. Díky za to připomenutí! Díky za naléhavost, s jakou to bylo řečeno, díky za opravdovost života a následně těchto slov. Večer proběhla modlitba, kterou vedl Štefan – hej! Člověče Boží – díky! Na začátku řekl myšlenky, které mne … vedly? Upokojily? Nechaly zpokornět? Vyvýšily mne? … Projevem Ducha svatého je i pláč… a já celou modlitbu probrečela ( takže teď se můžu „vymlouvat“ na Ducha svatého ☺ ) … a pak ještě slova, která jsme rozebíraly s človíčkem z kursu po tom, co celá chata šla spát.  Jo A! v sobotu se tancovalo – tanečníci – to byla nááááádhera!!! I netanečníci – čača se učila a pak i tancovala. To byla zase lahoda pro oči a pro tělo – taková krása – a díky za to!!! Neděle – den Páně … s Pánem a s lidmi… Zpětná vazba, co nám Kurs dal… Díky za přijetí. Díky za modlitby. Díky za kytaru jako doprovod k modlitbám. Díky za slova a otázky. Díky za čas. Díky za objetí. Díky za toho super pejska, co byl s námi. Díky za zázemí a za výýýtečné jídlo. Díky za teplo … a nakonec díky i za to, že jsme mohli děti vytáhnout na kopec a zadovádět si ve sněhu. ☺ 

Gabka

Fotografie