Když se řekne něha, snad každého z nás zaplaví pocit radosti a touhy. Kdo by nechtěl zažívat něhu? Kdo by nechtěl něhu rozdávat? Setkáme-li se ale se souslovím teologie něhy, možná že zpozorníme. Tak ona se teologie zabývá i něhou? Ano, zabývá. A dva lidé, kteří se tomuto tématu věnují, žijí v současné době v Itálii. Tím prvním je papež František. Tím druhým je katolický kněz a teolog Alvaro Grammatica. Český překlad jeho italské práce Sul sentiero di Papa Francesco vyšel nedávno pod názvem Ve stopách papeže Františka. Knihu citlivě přeložily Marie Hlaváčová a teoložka Kateřina Brichcínová. Předmluvu napsal kardinál Francesco Coccopalmerio, emeritní předseda Papežské rady pro výklad legislativních textů.

Téma teologie něhy, které Grammatica reflektuje v díle a životě papeže Františka, rozdělil ve své knize do sedmi oddílů: Současný teologický kontext; Teologie něhy; Papež František, jezuita, syn latinskoamerické církve; Kérygma jako odpověď na potřeby dnešního člověka; Hledání společného jmenovatele; Doprovázet, rozlišovat, začleňovat a Hodnota normality. Nebojte se, řekl bych Kristovými slovy, že vás kniha zahltí teologickými pojmy, z nichž vám bude rozum stát. Naopak. Kniha je koncipována tak, aby prostřednictvím papežových úvah a autorových reflexí přispěla k „prohloubení a podpoření nové evangelizace“. Alvaro Grammatica tomu, co píše a jak přemýšlí papež, nejen důvěřuje, ale ve své kněžské službě se svými přáteli také naplňuje. Evangelizaci nechápe jako „dobývání“ nového území, nýbrž jako „osobní přítomnost“. Spolu s papežem si klade otázku, jaký jazyk, styl, koncepci a metody máme při svém evangelizačním poslání používat. Jedním z motivů, jímž bychom mohli v pojmově i teologicky komplikovaném světě prodchnout náš duchovní život a naše setkávání a svědectví, je právě teologie něhy. Tuto symbolickou vizi rozvíjí papež v řadě svých textů a promluv. V osobním kontaktu  pak dosvědčuje, co to je něha.

„Něha je podle papeže Františka náklonností, kterou k nám Bůh chová. Nerozumí se jí jen Boží láska, nýbrž zalíbení Boha v každém z nás, citelná, vnímatelná láska se všemi existenciálními rysy lásky konkrétní,“ píše Grammatica. Něha tu souvisí s láskou, kterou člověk zakouší a cítí, a zároveň nevylučuje „racionalitu vědeckého diskurzu“. Teologie něhy klade důraz právě na naše cítění a vnímání, neboť „podstatou teologie něhy,“ říká František, „je cítit se milovaní a cítit, že milujeme“. Podívejme se do svých srdcí a osudů, co s námi učinilo legalistické chápání Kristova vykupitelského příběhu. Promlouvá-li k nám Bůh svou laskavostí, milosrdenstvím a něhou, měli bychom být jako Jeho obraz schopni tuto duchovní kvalitu nést dál a budovat skrze ni Boží království. Tam, kde milujeme a jsme milováni, dochází k setkání a propojení, které nás dělají lepšími a šťastnými. „Kérygma nešíří nauku, nýbrž něhu, a pastýř se stává otcem.“ čteme v jedné z kapitol. Celý koncept teologie něhy nás vrací k počátku, ke shromažďování, slavení a životu, kde se s druhým setkáváme tváří v tvář. Tak jako Ježíš potřeboval zažívat blízkost, laskavost a něhu svého Otce, a nepřipadat si ztracený, potřebujeme i my, křesťané, zakoušet laskavost a něhu vzájemné lásky, která má svůj pramen v lásce Boží. Autor dokládá na mnoha příkladech papežových myšlenek, že teologie něhy není jen nějakou metaforou, nýbrž srdcem a prizmatem nové evangelizace. Ta se snaží s papežem v čele nést Boží pravdu a nauku církve nikoliv na podnose přísného „musíš, protože to je tak“, ale „pojď, jsi pozván“, abys zažil Boží lásku a vřelost jeho sice chybujících, avšak přesto milujících učedníků. Pán, který nás prostupuje svou osobní přítomností, nemůže být už nikdy cizí a nesrozumitelný. O něze, kterou nám projevuje, pouze nerozvažujeme. Je to milost pramenící z jeho věčné lásky, jíž můžeme poměřovat všecko ostatní, malé i velké. Oba autoři dobře vědí, že základní předpoklad dobré teologické práce tkví v lásce k Bohu a v lásce k člověku. Souhlasíte?

Zdeněk A. Eminger, křesťanský teolog

Recenze převzata z Katolického týdeníku č. 4/2021 (viz fotogalerie).


Knihu lze zakoupit v komunitním centru Koinonie Jan Křtitel v Liticích, nebo v prodejnách a internetových obchodech knihkupectví Kosmas a Karmelitánského knihkupectví.