Kostel Narození Panny Marie v Chotěšově je jednolodní stavba s věží v ose západního průčelí. Původem je kostel gotická stavba, zmiňovaná jako farní v roce 1366. Po roce 1674 po zřícení věže je spolu se západní částí lodi opravena. V roce 1690 je věž opět poškozena požárem. Pronikavě pozdně barokně přestavěna v letech 1745-47. Drobné novobarokní a historizující úpravy byly provedeny v roce 1900. Z venku je kostel zdoben lisenami a okna v plochých štukovým šambránách se segmentovými záklenky s výrazně barevným nátěrem. Po stranách prvního pole presbytáře jsou symetricky umístěny dvouetážové přístavby, vytvářející iluzi příčné lodi (v přízemí zde sakristie a depozitář, v patře oratoře), kde patro přístavků bylo využito k výstavbě oratoře. Interiér lodi je opatřen falešnou valenou klenbou s lunetami. Střecha je valbová (krytá bobrovkami) a věž má barokní cibulovou báň pokrytou plechem. Prvé pole kněžiště je klenuto bání s lucernou a zdobené freskou Nanebevzetí Panny Marie (F.J. Lux, 1746). Druhé pole kněžiště klenuto valeně s výsečemi, závěr má klenbu polokoncovou s výraznými výsečemi. Na levé stěně kněžiště náhrobník probošta Ondřeje Fabritia s reliéfní polopostavou, z roku 1706. Za oltářem renesanční kopie náhrobníku z hrobu zakladatelky kláštera Vojslavy, přenesený do farního kostela zřejmě po stržení kostela klášterního. Vlastní náhrobník zřejmě z doby kolem roku 1500. V hlavním interiéru je velmi hodnotná umělecká i řemeslná barokní výbava (hlavní barokní oltář s gotickou Madonou a sochami Ignáce Weise, kolem roku 1746, původní konstrukce dveří, lavice atd.). Postranní oltáře jsou zasvěceny sv. Kateřině a Apoleně.

Fotografie