20. května 2016 se v litické Oáze Koinonie konala svatba Mileny a Michala. Zúčastnili se jí nejen příbuzní, přátelé, členové naší komunity, ale také lidé z jiných denominací a nevěřící. Podle svědectví účastníků se pro mnohé z nás tato významná událost stala určitým životním předělem, a to přesně tak, jak zmínil otec Francesco, oddávající kněz, ve svém kázání – že nejen novomanželé, ale všichni zúčastnění budou zažívat Boží milost a požehnání. Řada svatebních hostů, do té doby neznalých Koinonie Jan Křtitel, hovořila o tom, jak silně je oslovila zdejší radostná atmosféra, vřelost, přijetí. Jedna ze sester svědčila o tom, že zde bytostně cítí, jak nás Bůh spojuje, vede k jednotě, tak důležité právě v tomto čase. A několik hostů dostalo do srdce touhu stát se součástí této velké Boží rodiny.

Projev ženicha:
Chtěl bych poděkovat vám všem, že jste přišli. A také bych chtěl moc poděkovat našemu nejdražšímu Ježíši, že si nás všechny sem přivedl a že si nás dva s Mili přivedl k sobě 🙂 Děkuji našemu nejdražšímu Ježíši, že díky němu vzniklo toto nádherné společenství, které mi dalo neuvěřitelně moc a znamená pro mě něco úžasného. Takže moc děkuji Pánu Ježíši na prvním místě a také vám všem, že jste splnili to, k čemu si vás Pán vybral. Mám na mysli vás všechny, kteří tvoříte toto úžasné společenství, vlastně ho tvoříme i my dva, naštěstí, jsem moc rád 🙂 Takže děkuji Vám všem a hlavně DÍKY JEŽÍŠI!

LÁSKA JE TRPĚLIVÁ, ODPOUŠTĚJÍCÍ A LASKAVÁ.
LÁSKA JE STATEČNÁ A POCTIVÁ.
VÍRA, NADĚJE I LÁSKA TRVAJÍ POVŽDY,
NEJVĚTŠÍ Z TÉ TROJICE JE ALE LÁSKA.
(srov. 1K 13,4-12)

Maminka nevěsty ve svém proslovu vyjádřila vděčnost za to, že ji a její dceru do této komunity Bůh přivedl. Uvedla řadu svědectví o Božím působení v životě jejím i jejích blízkých a dále řekla např.: „Naši dnešní novomanželé jsou příkladem toho, že pro našeho Boha není nic nemožné. Když jsem čekala svoje první a jediné dítě, naši dnešní nevěstu, cítila jsem se požehnaná. A přestože jsem tenkrát ještě neznala pravý význam toho slova, ještě jsem osobně neznala toho, kdo naší rodině tímto nádherným darem naplnil náš život, hluboko v srdci jsem cítila, že dostávám skutečně veliký dar, jakých člověk v životě nedostává mnoho. K takovým řadím např. i svoji laskavou, trpělivou maminku, která sice o Bohu nemluvila, ale je dodnes pro mne i moji dceru vyjádřením Boží lásky a naším velkým vzorem. Na svoji maminku jsem v době, kdy jsem se dověděla o této chystané svatbě, velmi vzpomínala a Bůh mi ukázal, jak ona podobnou situaci prožívala kdysi se mnou a pomohl mi projít tím nesnadným časem, kterým si musí projít každá máma – dopřát svému dítěti svobodu a vypustit je do života s důvěrou, že je v dobrých rukou našeho Pána.
A dnes se od naší dcery můžeme mnohému učit, mnohé obdivovat – zvláště její pokoru před Bohem a odvahu, s jakou v důvěře v Boží vedení vykročila do jižních Čech, kde téměř nikoho neznala, ale kam ji vedlo její srdce. A Bůh, ten skvělý režisér našeho života, její poslušnost odměnil – poslal jí do cesty Michala, manžela, za kterého jsme se dlouho modlili – aby to byl nejen křesťan, ale koinonik! – radostný, Bohu hluboce oddaný… a Bůh odpověděl… Díky našemu láskyplnému Bohu můžeme dnes oslavovat spolu s Milunkou a Michalem další nádherný dar – dar lásky, která je vedla a spojila jejich srdce pro budoucí život.“

V závěru své řeči pronesla Milena st. modlitbu:
A tak Tě, drahý Bože, prosím, abys tu vyplouvající loď jejich společného života pevně vedl, aby to vždy byla jen Tvoje ruka, která bude držet její kormidlo, protože jen tak budeme mít jistotu, že poplují správným směrem a že je vždy a vším bezpečně provedeš, i kdyby měli zdolat skaliska a vodopády.
Děkuji Ti, drahý Ježíši, že sis tyhle dva lidi vyvolil, aby si tě zamilovali, ctili tě a oslavovali celým svým životem, manželstvím a budoucím rodičovstvím.
Děkuji Ti, že neztrácím dceru, kterou odevzdávám Tobě a jejímu manželovi, ale že nově získávám i syna.
Milunko, Michale, milí Melicharovi, ať vám Bůh mocně žehná! Amen.


Fotografie