Ema patřila mezi první, kdo se v r. 1996 v Liticích s komunitou spřátelili, a ihned jí nabídla svou pomoc. Učila česky bratry pocházející z Itálie a později i z ostatních koutů světa. Vypomáhala
v Oáze s přípravou evangelizačního materiálu či jednoduše s pracemi v kuchyni. Milovala Pána a modlila se spolu s námi. Stala se naší neodmyslitelnou součástí. Ema v sobě zároveň nesla požehnání, krásu a nadšení prvopočátků, které mnozí z nás už nezažili.
A nyní nás předešla… do nebeské Koinonie, kde již není smrt ani žal ani nářek ani bolest, a tváří
v tvář Vzkříšenému Kristu se za nás spolu s ostatními jistě přimlouvá.

Fotografie



 

Fotografie



 

]]> http://www.koinonia.cz/instalace-vanocniho-stromecku/feed/ 0 http://www.koinonia.cz/setkani-jezis-uzdravuje-29-30-rijna-2011/ http://www.koinonia.cz/setkani-jezis-uzdravuje-29-30-rijna-2011/#comments Thu, 27 Oct 2011 10:19:49 +0000 PavelA http://www.koinonia.cz/?p=9458 V sobotu 29. října 2011 se konalo setkání Ježíš uzdravuje. Živý a vzkříšený Pán štědře odpovídal na modlitby za uzdravení tělesné i vnitřní a za osvobození, jak jsme společně zakoušeli a jak dosvědčují také některá svědectví od různých bratří a sester, která docházejí...

Fotografie »]]> V sobotu 29. října 2011 se konalo setkání Ježíš uzdravuje. Živý a vzkříšený Pán štědře odpovídal na modlitby za uzdravení tělesné i vnitřní a za osvobození, jak jsme společně zakoušeli a jak dosvědčují také některá svědectví od různých bratří a sester, která docházejí…



Svědectví

Ježíš uzdravuje – to je skutečnost, o které nás evangelia nenechávají na pochybách. V Písmu nenacházíme jedinou zmínku o tom, že by Ježíš odepřel pomoc někomu, kdo se k Němu s vírou obracel s prosbou o uzdravení. S vírou se k Němu s prosbou o uzdravení smíme obracet také my . Ježíš nemůže neuzdravovat, vždyť je to součástí poslání, které přijal od Otce a které předal svým učedníkům: „Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat.“ (srov. L 9,2). Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní, a proto právě k nim lékař přichází. Nemoc tedy můžeme chápat jako jednu stranu mince, jejíž druhou stranou je Ježíšova přítomnost, která s sebou nese uzdravení. A jako nemoc působí bolest nejen samotnému nemocnému, ale rovněž jeho blízkým, tak i uzdravení je požehnáním pro celé společenství. Moje uzdravení se má stát svědectvím o spáse v Ježíši Kristu pro bratry a sestry kolem mne. To jsem si znovu uvědomila díky vyučování P. Alvara a také díky silnému svědectví bratra Rocca o uzdravení jeho rodné sestry, Anny Marie. Byla jí diagnostikována roztroušená skleróza, která je z pohledu medicíny nevyléčitelná, a docela ji ochromila, takže se již několik let nemohla hýbat. Po jedné modlitbě za uzdravení jí však bylo řečeno: „Anno Marie, Tvá víra Tě uzdravila, až přijdeš domů, budeš skákat“. A opravdu, přišla domů a skákala radostí nad tím, že jí Ježíš uzdravil. Sama se od roku 2005 potýkám se stejnou nemocí. Děkuji Pánu za to, že se hýbat mohu a v současnosti ani nemám žádné vážnější potíže . Ale svědectví, které jsem na nedávném setkání vyslechla, mě naplnilo obrovskou radostí, novou nadějí a pevnou vírou, že i mě Pán úplně uzdraví, protože Ježíš přece uzdravuje ! Amen.
Katka



Jsem vděčná, že Pán Bůh dává církvi charisma uzdravení, mám radost, že nám Pán pomáhá ve všem a zbavuje mnohých nemocí, bolestí a úzkostí. Pán Bůh má svoje načasování a originální způsoby uzdravení a pomoci. Mohla jsem znovu prožívat v Liticích velkou radost a také doteky Boží moci a obzvlášť silně při společné modlitbě. Když se P. Alvaro za nás modlil – za tělesné uzdravení, celistvě jsem Pánu vydala sebe: srdce, duši, tělo. Modlitbu jsem prožívala velmi intenzivně. Pocítila jsem “silný oheň” v obou rukách od loktů až k prstům, a také vím, že se v tu sobotu “něco dělo” v mé hlavě a doufám, že i v mém srdci. Věřím, že přijde nová milost i dary pro službu Kristu a že také já budu pokračovat ve svědectví.
Děkuji také za modlitby se vzkládáním rukou na úplný závěr sobotního večera.
Jitka B.



Chtěla bych svým svědectví vzdát chválu Pánu a všechny povzbudit, protože Ježíš je živý a mocný! Nejsem věřící dlouhou dobu a až donedávna jsem kouřila, takže jsem se „prokouřila“ až do chronické bronchitidy, jak konstatovala moje paní doktorka. Cítila jsem proto stálou bolest na průduškách, na kterou jsem si za tu dobu už téměř zvykla. Během modlitby za uzdravení jsem však pocítila hřejivé teplo na prsou a má dlouholetá bolest úplně odezněla. Současně mi Pán prokázal ještě další milosrdenství – nevím už z jakého důvodu jsem po tři roky trpěla trvalým pískotem v uších. Slyšela jsem pískání, někdy jakoby hučení ledničky nebo šumění, což bylo velmi nepříjemné a častokrát jsem kvůli tomu nemohla ani usnout. Když bylo při modlitbě vysloveno slovo poznání, že Pán uzdravuje někomu pískot v uchu, v tu chvíli jsem rušivé pískání neslyšela a uvěřila jsem, že jsem uzdravena. Poté, co jsem se pak večer vrátila domů, se pískání sice pokoušelo znovu ozvat, ale bylo mnohem mírnější. Dále věřím, že mě Pán uzdravil úplně a že pískot definitivně zmizí. Prohlašuji to s důvěrou ve jméno Pána Ježíše a děkuji mu za své dvojí uzdravení!
Eva L., Plzeň

Radost a pokoj Vzkříšeného Krista!
Zúčastnil jsem se setkání Ježíš uzdravuje 29.10.2011, požádal jsem modlitební skupinu o modlitbu za křest v Duchu Svatém, od té doby prožívám radost jako malý kluk, jako bonus mě Pán zbavil bolesti levého oka, které mě zlobilo asi 14 dní, při modlitbě jsem cítil, jak mi projíždí tělem a hlavně nemocným okem „elektrický proud“.
Chvála Pánu a také díky za vaši misi. Aleluja!!!
Pavel Štěpánek

Kristus vstal z mrtvých!
V sobotu jsem byla na kurzu Ježíš uzdravuje a přivezla s sebou nové lidi. Při modlitbě za uzdravení zazněla slova, že Pán uzdravuje osobu s bolestmi zad. Cestou domů z Litic nikdo z nás netušil, co se děje Ivě Tomanové, následující den v neděli nám vydala svědectví o svém uzdravení: Po odjezdu z Litic jí za malou chvíli začala hřát záda, trvalo to asi půl hodiny. V duchu si říkala, že s ní má asi Ježíš moc práce, že má hodně nemocná záda. (Nikomu z nás ale v té chvíli nic neřekla.) Druhý den ráno si oblékala ponožky bez bolesti zad, nemusela vymýšlet bezbolestnou polohu oblékání. Hned v pondělí nám šla pomáhat ke kostelu hrabat trávu a listí a ještě jsme spolu ryly záhonky a moc jsme se spolu nasmály, že ji Ježíš uzdravil, aby dělala práce při kostele, až nás smíchem obě bolelo břicho. Volala jsem Ivě v úterý ráno, zda vstala z postele a co záda, protože jsme čistých sedm hodin velmi tvrdě pracovaly. Je zdravá. Aleluja!
V Kristu a Panně Marii moc zdraví
Jitka

Fotografie



 

]]> http://www.koinonia.cz/setkani-jezis-uzdravuje-29-30-rijna-2011/feed/ 0 http://www.koinonia.cz/setkani-koinonie-30-9-2-10-2011-2/ http://www.koinonia.cz/setkani-koinonie-30-9-2-10-2011-2/#comments Mon, 12 Sep 2011 09:38:09 +0000 PavelA http://www.koinonia.cz/?p=9219

Setkání Koinonie

O víkendu na přelomu září a října jsme měli setkání Koinonie a zahájili tak nový pastorační rok. Byli jsme povzbuzeni k víře, že jsme milovaní Boží dcery a synové, Pán je věrný, nemění se, abychom se my mohli změnit a obrátit se k Němu.

Fotografie »]]> O víkendu na přelomu září a října jsme měli setkání Koinonie a zahájili tak nový pastorační rok. Byli jsme povzbuzeni k víře, že jsme milovaní Boží dcery a synové, Pán je věrný, nemění se, abychom se my mohli změnit a obrátit se k Němu. Na setkání skládali noví členové sliby, současní obnovovali své závazky a někteří již složili věčné sliby. Když nás Pán povolává, tak nám také dává dostatek sil, abychom mohli vykonat to, k čemu jsme byli povoláni, abychom zasévali dobré semeno Božího Slova a sklízeli hojnou úrodu. V sobotu byla požehnána plzeňským biskupem Františkem Radkovským nová kaple Navštívení Panny Marie v naší nové Arše (přístavba k sálu). Vytváříme společenství přátelství a jednoty a naše radost ze vzkříšeného Krista v nás musí zářit, aby byla vidět.
-mt-

Fotografie



 

]]> http://www.koinonia.cz/setkani-koinonie-30-9-2-10-2011-2/feed/ 0 http://www.koinonia.cz/skritek-podzimnicek/ http://www.koinonia.cz/skritek-podzimnicek/#comments Sat, 10 Sep 2011 15:50:44 +0000 PavelA http://www.koinonia.cz/?p=9270




Fotografie »

Video »]]> Roztančené podzimní listí, které pokrývalo dvůr litické fary, řídil svým lehkým dechem jako taneční mistr svěží podzimní vánek, takže pod jasnou oblohou, ozářenou sluncem babího léta, navozovalo atmosféru skutečného Lesního království, které se chystá na velký podzimní bál… Nějak takto  bychom mohli začít vyprávět o sobotě 8. října, na kterou jsme připravili naši velkou podzimní pohádku O skřítku Podzimníčkovi a víle Vodnici. Jenže – bylo to trochu jinak. Dřív než náš ranní zvonec, probudil nás hustý déšť, který bubnoval na římsy našich oken. Po dlouhém rozednívání jsme pak viděli jen nízké tmavé mraky, jak se převalovaly na obloze doširoka dodaleka. A zrovna dnes, když jsme potřebovali hezké počasí, aby děti, které se na pohádku příjdou podívat, mohly pomáhat kouzelným postavám zachraňovat Lesní říši. Na ni se měl proměnit náš dvůr a zahrada. Naše modlitby nabyly na intenzitě – ať je třeba pošmourno, ale hlavně ať neprší, Pane, kéž se tak stane! S touto vírou jsme dopoledne absolvovali generální kostýmovou zkoušku. Po obědě přijela naše milá paní Nosková a začala nás svými líčidly proměňovat ve víly, skřítky, dědečky, zvířátka a samozřejmě nesměli chybět Jejich Veličenstva, vladař Lesní říše a Zimní královna. S napětím jsme očekávali příchod dětí. To se záhy proměnilo v radost, když jsme viděli, kolik se jich k nám vypravilo i s rodiči! Krátce před čtvrtou odpolední hodinou zazněl zvonec – a pohádky byl začátek. Skřítek Podzimníček začal roznášet královské depeše všem bytostem Lesní říše, aby se dali do příprav na podzim, jenže začal, chudák, u víly Vodnice, rozmarné a pyšné, toužící stát se královnou. A ta milého Podzimníčka začarovala do pařezu, protože jí nechtěl dát svou paletu s barvami podzimu, kterými si Vodnice chtěla vybarvit své svatební šaty. A bylo zle! Listí zmodralo,  jablíčka, hrušky i švestky zůstávaly pořád zelené, květiny pořád kvetly, ptáci neodlétali – zkrátka, nikdo neměl podzim. A Zimní královna tu bude co nevidět – všechno pomrzne a zahyne! Ještě že tu jsou přátelé! Studánková víla s pomocí dětí ze sousedního království se nezalekli žádných překážek a vydali se Podzimníčka zachránit. Vysvobození ze zakletí nebylo vůbec jednoduché a musely jim pomoci všechny přítomné děti, ale vše se zdařilo! Láska a přátelství zlomily moc třináctého kouzla, Podzimníček se vrátil a vše dobře dopadlo. A co víc  Podzimníček, víla i děti se u krále přimluvili za Vodnici, aby nebyla za trest zavřená navěky v podzemí, a tak ji král proměnil v pramen, aby byla užitečná aspoň jako voda. Všichni společně pak roztančili náš sál Betlém – vždyť dobro zvítězilo nad zlem! A počasí? Pán se oslavuje v každém okamžiku našeho života – před půl čtvrtou rozehnal mračna, vyjasnilo se a poté, co skončila pohádka a děti odešly domů, mraky se nad naše „Lesní království“ znovu vrátily. My jsme ze sebe vydali to nejlepší, ale něco prostě ve svých rukách nemáme. Tam nastupuje On se svou mocí a silou. Díky, Pane, za tento Tvůj dar, který umocnil radost a nadšení všech, kteří sobotní pohádkovou výpravu do Lesní říše uskutečnili.
Vlaďka

Fotografie



 

]]> http://www.koinonia.cz/skritek-podzimnicek/feed/ 0 http://www.koinonia.cz/mlad/ http://www.koinonia.cz/mlad/#comments Fri, 02 Sep 2011 16:12:38 +0000 Koinonia Jan Křtitel http://www.koinonia.cz/?p=9117

Nikdy se nevzdávej!

Jak už to tak bývá, na tábor se většina z nás těší. I já jsem se těšila, ale to jsem ještě nevěděla, jaké PŘEKVAPENÍ pro mě má Pán připravené...

Fotografie »

Video »]]>


Jak už to tak bývá, na tábor se většina z nás těší. I já
jsem se těšila, ale to jsem ještě nevěděla, jaké PŘEKVAPENÍ pro mě má
Pán připravené.
Po pouhých dvou dnech skvělého pobytu jsem byla naprosto
nadšená. Poznala jsem nové lidi, vytvořila se nová přátelství;
dynamiky plné adrenalinu, které pro nás byly připraveny, byly
naprosto úžasné a všechna témata a přednášky mě bavily a hodně jsem
si z nich odnášela.
Největší dojem na mne ale udělal páteční večer. Začalo to jako každá jiná modlitba, nebo mi to tak aspoň připadalo. Začali jsme vzývat Ducha
svatého a i to mně ze začátku přišlo stejné jako jindy. A pak
najednou přišlo to PAU, to veliké překvapení, na které jsme všichni
čekali. Bylo to velmi silné a Pánovu přítomnost jsem cítila jako
nikdy předtím. Začaly se ve mně střídat emoce. V jednu chvíli jsem se
strašně smála a v druhé chvíli mi tekly přímo krokodýlí slzy.
Připadala jsem si jako blázen Když jsem otevřela oči a podívala jsem se, co se děje
přede mnou a za mnou, viděla jsem na všech tvářích stejné překvapení
a bouřlivé emoce. Když jsme udělali s přáteli kroužek a všichni se
nahlas a velmi intenzivně modlili v jazycích, začal k nám mluvit
Marcel. Zeptal se, jestli někdo cítí povolání k evangelizaci.
Nejdřív jsem nic necítila, vlastně jsem ani moc Marcela neslyšela, ale
pak přišla Lenka a vytrhla mě z mé “veřejné samoty” slovy: “Ty
nejdeš?“. V tom se ve mě cosi pohnulo a já najednou cítila že to je
ono. To je to PAU, to je to PŘEKVAPENÍ, to je moje CESTA! Šla jsem
dopředu a byla v tu chvíli úplně nejšťastnější
Když jsme se později s českými i slovenskými přáteli a priateľmi
sdíleli, tak jsem slyšela ještě různá jiná svědectví, která se od
toho mého tak moc nelišila. Pán nám na tomto táboře opravdu odkryl
mnohá překvapení.

Ale věc, kterou jsem si odnesla nejvíc, je následující.

NIKDY SE NEVZDÁVEJ!!! (protože se to opravdu vyplatí )

-Anče+Filďas-

Když jsem jela na tento tábor, tak jsem měla trochu strach z nového prostředí, z nových lidí a nevěděla jsem, co mám čekat …ale teď to vše můžu shrnout jedním slovem: PŘEKVAPENÍ… už od prvních chvil jsem nelitovala, že jsem se mohla na tábor dostat… jsem za to moc vděčná… a první trochu větší překvapení, takové to první „CINK“, bylo při  modlitbě, když jsem šla potmě do lesa a ptala jsem se, co ode mě Pán čeká… a tam jsem trochu cítila, že bych měla v něčem sloužit Bohu, ale nevěděla jsem, jak to pochopit a co pro to mám dělat… a úplně to největší překvapení přišlo při modlitbě k Duchu svatému… nikdy na to nezapomenu, jak to bylo intenzivní a silné… začala jsem hodně brečet… a když se zeptali, kdo cítí, že je povolán evangelizovat, tak jsem prostě udělala krok vpřed… ještě jsem se trochu rozmýšlela, ale pak jsem tam šla… byli tam, myslím, tři kluci a všichni jsme moc brečeli, potom ještě přišly dvě holky a byla jsem moc šťastná ,  nevnímali jsme, co se děje okolo… chválili jsme Pána, smáli jsme se nebo plakali… bylo to hodně silné… a nikdy předtím by mě nenapadlo, že se pro tohle rozhodnu…

-Nikola-

Fotografie

]]> http://www.koinonia.cz/mlad/feed/ 0 http://www.koinonia.cz/tabor-pro-deti-26-%e2%80%93-30-7-2011/ http://www.koinonia.cz/tabor-pro-deti-26-%e2%80%93-30-7-2011/#comments Tue, 02 Aug 2011 16:42:32 +0000 Koinonia Jan Křtitel http://www.koinonia.cz/?p=8950

Staň se malým velikánem

Tak jako kdysi Abrahama, tak i nás povolal Bůh, abychom se vydali na cestu do zaslíbené země. A my jsme s důvěrou v Boží pomoc uposlechli Jeho hlasu a společně vyšli. On sám je naší silou a nenechává nás samotné. Abraham...

Fotografie »

Video »]]> Staň se malým velikánem

Tak jako kdysi Abrahama, tak i nás povolal Bůh, abychom se vydali na cestu do zaslíbené země. A my jsme s důvěrou v Boží pomoc uposlechli Jeho hlasu a společně vyšli. On sám je naší silou a nenechává nás samotné. Abraham nám byl příkladem nejen v tom, že nepochyboval a věřil v Boží zaslíbení, a proto se vydal na cestu, ale i přístupem ke svému bratru – příbuznému Lotovi, který se k Abrahamovi nezachoval vždy správně a přesto ho osvobodil ze zajetí a vyprosil pro něj u Hospodina záchranu před zkázou města Sodomy.
Cesta do zaslíbené země, na kterou jsme se vydali, neskončila táborem, a proto se těšíme, že se na ni budeme stále potkávat spolu se starými i novými kamarády, abychom se mohli navzájem povzbuzovat a radovat se spolu.
Těžko se sděluje, co jsme prožívali prostřednictvím společných chval, dynamik, her a osvobozování našich zajatých vedoucích. Jedním slovem směrem k dětem lze pouze říci: “Byli jste SUPR!”

- Mirka a Petr -

Štěpánka: Na táboře pro děti se mi nejvíc líbila bitva na zřícenině, ve které jsme vysvobozovali naše vedouci ze zajetí. Také byla dobrá hra, při které jednotlivá družsta musela sesbírat se šňůry co nejvíc parů ponožek.

Vítek: Na táboře se mi líbila bitva u hradu a ještě mě bavilo hledání Zaslíbené země.

Esterka: Na táboře se mi líbilo úplně všechno a nejvíc hra, ve které jsme osvobozovali zajatce a hledali ponožky do páru.

Marianka: Mně se na táboře líbilo všechno a nejvíc hra s osvobozováním zajatých vedoucích, jak jsme museli hledat různé svitky a průkazní minci, zazvonit na neznámý dům, kde jsme dostali papírové koule k bitvě na hradě. Moc ráda jsem zpívala na pódiu a taky byla bezva soutěž: „Litice hledají talent“ a ponožková hra.

Vojta: Nejlepší tábor na světě. Bylo to skvělý. Jsem rád, že jsem tam mohl být.

Jan: Tábor byl skvělý, jak napsal Vojta! Líbilo se mi všechno, ale nejvíce se mi líbilo, že jsem poznal nové přátele, ale na konci tábora mi bylo líto, že odešli staří přátelé, a tak abych to shrnul jednou větou: Tábor byl letos úžasný!

Sárinka: Mně se líbilo divadlo o Abrahamovi a pak se mi líbilo, jak ho hrály samy děti. Taky si stále zpívám písničku z tábora: „Každý den, já chci tě, Pane, chválit….“

Šimon: Na táboře se mi líbila cesta do zaslíbené země, tam jsme se potkali s dalšími dětmi.

Maruška: Na táboře se mi líbilo, že zaslíbenou zemi nemusíme hledat, ale je to, když se máme všichni rádi.

Fotografie

]]> http://www.koinonia.cz/tabor-pro-deti-26-%e2%80%93-30-7-2011/feed/ 0 http://www.koinonia.cz/zehnan/ http://www.koinonia.cz/zehnan/#comments Mon, 25 Jul 2011 20:42:25 +0000 Koinonia Jan Křtitel http://www.koinonia.cz/?p=8913 Ježíše, který je Cesta, Pravda a Život, jsme v neděli 24. července přijeli k Dálniční kapli poprosit, aby nás doprovázel a ochraňoval na všech našich cestách. Při krátké bohoslužbě slova byli požehnáni řidiči i jejich vozy. Pán nám dal navíc názorně a obdivuhodně zakusit, jak jsou jeho úmysly větší než ty naše a jak jeho cesty převyšují cesty naše...



Fotografie »]]> Ježíše, který je Cesta, Pravda a Život, jsme v neděli 24. července přijeli k Dálniční kapli poprosit, aby nás doprovázel a ochraňoval na všech našich cestách. Při krátké bohoslužbě slova byli požehnáni řidiči i jejich vozy. Pán nám dal navíc názorně a obdivuhodně zakusit, jak jsou jeho úmysly větší než ty naše a jak jeho cesty převyšují cesty naše. Měli jsme velkou radost z toho, že Boží požehnání nebylo určeno jen těm, kteří se ke kapli dostavili s tímto záměrem, ale přijali ho i ti, kdo právě projížděli kolem a byli pro něj otevření.
Ježíši, naše Cesto, jedině ty vedeš naše kroky správně a bezpečně, přiváděj nás k celé Pravdě a k plnosti Života!

Fotografie

]]> http://www.koinonia.cz/zehnan/feed/ 0