Koinonia Jan Křtitel - Oáza Plzeň

29. listopadu 2011, Setkání Ježíš uzdravuje

Jsem vděčná, že Pán Bůh dává církvi charisma uzdravení, mám radost, že nám Pán pomáhá ve všem a zbavuje mnohých nemocí, bolestí a úzkostí. Pán Bůh má svoje načasování a originální způsoby uzdravení a pomoci. Mohla jsem znovu prožívat v Liticích velkou radost a také doteky Boží moci a obzvlášť silně při společné modlitbě. Když se P. Alvaro za nás modlil – za tělesné uzdravení, celistvě jsem Pánu vydala sebe: srdce, duši, tělo. Modlitbu jsem prožívala velmi intenzivně. Pocítila jsem “silný oheň” v obou rukách od loktů až k prstům, a také vím, že se v tu sobotu “něco dělo” v mé hlavě a doufám, že i v mém srdci. Věřím, že přijde nová milost i dary pro službu Kristu a že také já budu pokračovat ve svědectví.
Děkuji také za modlitby se vzkládáním rukou na úplný závěr sobotního večera.
Jitka B.

29. listopadu 2011, Setkání Ježíš uzdravuje

Ježíš uzdravuje – to je skutečnost, o které nás evangelia nenechávají na pochybách. V Písmu nenacházíme jedinou zmínku o tom, že by Ježíš odepřel pomoc někomu, kdo se k Němu s vírou obracel s prosbou o uzdravení. S vírou se k Němu s prosbou o uzdravení smíme obracet také my . Ježíš nemůže neuzdravovat, vždyť je to součástí poslání, které přijal od Otce a které předal svým učedníkům: „Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat.“ (srov. L 9,2). Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní, a proto právě k nim lékař přichází. Nemoc tedy můžeme chápat jako jednu stranu mince, jejíž druhou stranou je Ježíšova přítomnost, která s sebou nese uzdravení. A jako nemoc působí bolest nejen samotnému nemocnému, ale rovněž jeho blízkým, tak i uzdravení je požehnáním pro celé společenství. Moje uzdravení se má stát svědectvím o spáse v Ježíši Kristu pro bratry a sestry kolem mne. To jsem si znovu uvědomila díky vyučování P. Alvara a také díky silnému svědectví bratra Rocca o uzdravení jeho rodné sestry, Anny Marie. Byla jí diagnostikována roztroušená skleróza, která je z pohledu medicíny nevyléčitelná, a docela ji ochromila, takže se již několik let nemohla hýbat. Po jedné modlitbě za uzdravení jí však bylo řečeno: „Anno Marie, Tvá víra Tě uzdravila, až přijdeš domů, budeš skákat“. A opravdu, přišla domů a skákala radostí nad tím, že jí Ježíš uzdravil. Sama se od roku 2005 potýkám se stejnou nemocí. Děkuji Pánu za to, že se hýbat mohu a v současnosti ani nemám žádné vážnější potíže . Ale svědectví, které jsem na nedávném setkání vyslechla, mě naplnilo obrovskou radostí, novou nadějí a pevnou vírou, že i mě Pán úplně uzdraví, protože Ježíš přece uzdravuje ! Amen.
Katka

29. listopadu 2011, Setkání Ježíš uzdravuje

Kristus vstal z mrtvých!
V sobotu jsem byla na kurzu Ježíš uzdravuje a přivezla s sebou nové lidi. Při modlitbě za uzdravení zazněla slova, že Pán uzdravuje osobu s bolestmi zad. Cestou domů z Litic nikdo z nás netušil, co se děje Ivě Tomanové, následující den v neděli nám vydala svědectví o svém uzdravení: Po odjezdu z Litic jí za malou chvíli začala hřát záda, trvalo to asi půl hodiny. V duchu si říkala, že s ní má asi Ježíš moc práce, že má hodně nemocná záda. (Nikomu z nás ale v té chvíli nic neřekla.) Druhý den ráno si oblékala ponožky bez bolesti zad, nemusela vymýšlet bezbolestnou polohu oblékání. Hned v pondělí nám šla pomáhat ke kostelu hrabat trávu a listí a ještě jsme spolu ryly záhonky a moc jsme se spolu nasmály, že ji Ježíš uzdravil, aby dělala práce při kostele, až nás smíchem obě bolelo břicho. Volala jsem Ivě v úterý ráno, zda vstala z postele a co záda, protože jsme čistých sedm hodin velmi tvrdě pracovaly. Je zdravá. Aleluja!
V Kristu a Panně Marii moc zdraví
Jitka

29. listopadu 2011, Setkání Ježíš uzdravuje

Radost a pokoj Vzkříšeného Krista!
Zúčastnil jsem se setkání Ježíš uzdravuje 29.10.2011, požádal jsem o modlitbu modlitební skupinu za křest v Duchu Svatém, od té doby prožívám radost jako malý kluk, jako bonus mě Pán zbavil bolesti levého oka, které mě zlobily asi 14 dní, při modlitbě jsem cítil, jak mi projíždí tělem a hlavně nemocným okem „elektrický proud“.
Chvála Pánu a také díky za vaši misi. Aleluja!!!
Pavel Štěpánek

29. listopadu 2010, Setkání Ježíš uzdravuje

Chci podat svědectví o svém uzdravení po modlitbě, která proběhla dne 30.10.2010 při setkání “Ježíš uzdravuje”.
Dlouhou dobu jsem trpěla nespavostí, zejména špatným usínáním, musela jsem často brát prášky na spaní. Alvaro měl slovo poznání, že Pán uzdravuje nějakou osobu z nespavosti, a já jsem si to slovo vírou přisvojila. Od té doby jsem ani jednou nevzala prášek a spím dobře.
Děkuji Ježíši za toto uzdravení!
Edita Fořtová, Praha

11. listopadu 2010, Setkání Ježíš uzdravuje

Dne 30. října jsme spolu s manželkou navštívili seminář „Ježíš uzdravuje“.
Pozval nás náš přítel Petr, člen Koinonie. Účast jsem si velmi přál – především kvůli zdraví mé manželky Veroniky, která 16 let bojuje s roztroušenou sklerózou. Ale žena váhala, jestli máme jet. Během uplynulých let mnohokrát zažila Boží blízkost a dostala dar radostně přijímat a snášet obtíže nemoci. Svoje fyzické uzdravení už nevnímá jako důležité, když je kolem tolik „potřebnějších“, pro něž nemoc často znamená ztrátu radosti a důvěry v Boží lásku… Než před několika lety putovala do Lurd, s Pánem se takhle nějak „domluvila“. Zvažovala tedy, co je nyní správné udělat. Náš přítel kněz jí poradil, ať vybere řešení, ve kterém najde pokoj srdce. Na rozhodování jsme měli jen týden. Manželka zavolala do Litic pro více informací a postupně poznala, že pokoj srdce nachází v přihlášení se na seminář. A tak jsme jeli.
Hned v úvodu setkání nás potěšilo milé a srdečné přijetí místních, které rozptýlilo poslední nejistoty z dosud neznámého prostředí a neznámých věcí příštích. Nikdy předtím jsme se neúčastnili modliteb za fyzické uzdravení. Byli jsme sice několikrát na KCHK, ale jinak jsme oba spíše uzavřenější povahy a vztah k charismatické obnově i osobní vztah k projevům Boží přítomnosti a moci (v katolické církvi dosud méně obvyklým) jsme hledali postupně a dlouho. Mezi přednáškami, chválami, modlitbami a zpěvem se P. Alvaro, představený komunity, během dne postupně modlil za duchovní uzdravení, za osvobození od zla a nakonec spolu s ostatními členy komunity i za fyzické uzdravení přítomných. Vše bylo plné Boží blízkosti, radosti z víry a intenzivně vnímané naděje, kterou v Bohu všichni máme. Dopoledne jsem Veronice říkal, že je to „charismatická konference na druhou“, odpoledne jsem svůj výrok opravil, že „na čtvrtou“. Když začaly modlitby za fyzické uzdravení, přímluvci postupně říkali, že Pán uzdravuje (chce uzdravit) sestru, bratra v sále z té či oné nemoci… Bylo to silné. Vyjmenovali asi 15 diagnóz a různých tělesných neduhů. Poté, co zaznělo, že jednoho člověka Ježíš uzdravuje z bolestí zad, on cítí velké teplo v páteři a je zdráv, jsem pocítil popisované pocity – zvláštní teplo, úžasnou lehkost, pocit, že ani páteř nemám…
Zdráhal jsem se tomu uvěřit, ale opravdu – po letech soustavné a málo úspěšné léčby jsem byl během jediné chvíle uzdraven! Manželka, která stála vedle mne, se „bála“ vyřčená slova vztahovat na mne, jak jsme se později domluvili, protože v sále mohlo být dalších 30 lidí s potížemi páteře. Ale po chvíli se na mne podívala a jak pak řekla, hned poznala, že se se mnou „něco stalo“. Z mého výrazu, z držení těla, z postoje. Povzbudila mě, ať se přihlásím a podělím se o svůj prožitek a naši radost s ostatními.
Určitou dobu po návratu domů jsme ještě byli jako ve snách. Plni radosti a přitom trochu jako nevěřící Tomáš, který si potřeboval sáhnout do Ježíšových ran. Veronika si mě pořád prohlížela a ptala se, jestli je to OK, já jsem zase zkoušel oblíbené cviky a grify na protažení léta bolestivě ztuhlé páteře. Ale nic se „neprotahovalo“, nebylo to třeba. Pán mě opravdu uzdravil!! Od podvečera soboty 30. 10. 2010 jsem bez bolestí. Páteř má správné zakřivení, je zcela volná. Přitom jsem v dětství prodělal Scheuermannovu chorobu, nález na hrudní páteři se postupem let zhoršoval, byl neoperovatelný, ploténky zdeformované, obratle částečně srostlé… Už před 17ti lety mě kvůli tomu vyřadili z vojenské evidence.
Minulý týden jsem navštívil svoji neuroložku. Při vyšetřování byla velmi udivená, jak je taková změna k lepšímu najednou možná. Změna, která nikdy dříve nenastala ani po opakované komplexní lázeňské léčbě, po mnoha rehabilitačních procedurách, po masážích či po cvičení, které jsem také nezanedbával. Pořád mě kladívkem proklepávala, zkoušela reflexy i postavení páteře, četla si v dokumentaci a – byla v rozpacích… Pro lékaře je tohle asi stejně neobvyklé jako pro nás. Výsledek vyšetření si zapsala, písemnou zprávu jsem zatím nedostal, ale jsem připraven ji časem získat, i s aktuálními RTG či MRI snímky.
Chválíme s celou rodinou i s přáteli Pána a děkujeme mu! Bolest je pryč, mizí i chronická únava s ní spojená a špatná nálada. Mám novou energii a chuť do života. Trochu mě mrzí, že se domů nevrátila uzdravená moje manželka, které jsem to moc přál. Ale ona zklamaná není. Chce se nadále svěřovat do Boží vůle a přijímat ji. Navíc řekla, že jsme jedno tělo a že se tedy z poloviny také uzdravila.
Oba jsme věřící od dětství, pocházíme z katolických rodin. Během našeho společného života (letos to bylo 23 let) jsme se mnohokrát přesvědčili o mocných Božích činech, ale prozatím „jen“ v rovině duchovní. Zázračná fyzická uzdravení jsme znali jen z Písma či z historie poutních míst. Nyní ho přijímáme od Boha jako veliký dar, který oživuje a utvrzuje naši víru, víru našich dětí i přátel. Jako novou zkušenost, kterou postupně zpracováváme. Jako potvrzení, že pro Boha opravdu není nic nemožného. A také jako výzvu ke svědectví, k prohloubení osobní modlitby, k přímluvné modlitbě za všechny nemocné v našem okolí i jako Boží výzvu k novým úkolům.

BŮH JE VŠE-MOHOUCÍ. To jen my lidé se bojíme více spoléhat, důvěřovat mu a víc ho prosit.

Veronika a Jirka, Praha

———————————————————————————————————————————————————–

6. listopadu 2010, Setkání Ježíš uzdravuje

Kristus vstal z mrtvých!
Milí bratři a sestry, dovolte mi navázat na sobotní podvečer, modlitbu za uzdravení a napsat vám o svém uzdravení.

Mé zdravotní nesnáze začaly v březnu letošního roku, kdy jsem šel v práci během jednání z ničeho nic k zemi.
Až s odstupem času jsem mohl ocenit kvalitu, čistotu a hebkost našich koberců, ale to sem nepatří.
Po přátelském ošetření v nemocnici a mnoha následujících vyšetřeních (od CT, odebrání všech tělních tekutin až po zpochybňování schopnosti trefit v mlze domů)
byl závěr bratrů felčarů naprosto konkrétní: Nevíme. Možná od páteře, asi stresy, také možná důsledky boreliózy z podzimu 2009. Nebo holt stáří a začínající hypochondr.
V každém případě je to velmi vážné. Stavy, kdy jsem napodoboval padající listí se bohužel opakovaly a intervaly mezi nimi se zkracovaly. Jako by se chtěly stát trvalou součástí mého života.
Asi nemusím komentovat, že tím začaly být ovlivňovány mé pracovní, sportovní cyklistické výkony a život jako takový. Konec legrandy.
A čas v Mladých Bukách běžel dál.
Po rehabilitaci a ošetření krční páteře 22. října opět závratě, motanice, nevolnost a poloha ležícího střelce.
To už ale bylo pouhý týden před setkáním Ježíš uzdravuje. A já jsem měl úplně jasno. Naprosto jistě jsem věděl, že mám jet a věřil jsem, že mě Pán uzdraví.
Na dotazy přátel jsem odpovídal, že to bude brzy dobré. Byl jsem napnutý.
Přeskočím nedůležité psaní o pokusech znemožnit mi cestu na setkání…

Těsně před samotnou modlitbou za uzdravení jsem ještě požádal ve vší skromnosti Ježíše jestli by to šlo , abych byl uzdraven hned v první várce. Abych se mohl co nejdříve radovat. To má logiku.
Taky jsem si říkal, že příznaky mé nemoci jsou docela specifické a že se s nikým nebudu překrývat nebo přetahovat o to, komu uzdravení patří. Prostě motanice a krční páteř.

A Pán ve své lásce a smyslu pro humor konal. Jedna z prvních  modliteb za muže s motanicemi a krční páteří! Díky Ježíši.
Během uzdravování jsem cítil v místě krční páteře brnění jako při elektroléčbě, tak jak bylo sestrou na pódiu avizováno.
Ani vteřinu jsem nepochyboval, že mě Pán právě uzdravil a zbavil nepříjemného svázání touto nemocí. Zalila mě radost a jistota uzdravení. Díky!

Dnes je to týden, co mě Ježíš uzdravil. Žádné motanice, žádné nevolnosti či sebemenší napodobeniny. A já bych je poznal velmi spolehlivě.
Během týdne jsem s sebou naschvál atypicky škubal, hlavně hlavou a dělal pohyby dříve zakázané. Naschvál, protože už můžu – Ježíš mě přeci uzdravil!
Proto píši až nyní. A také jsem nechtěl své svědectví odbýt jednou větou napsanou v práci mezi poradou a auditem.

Třeba vás mé svědectví potěší a povzbudí – aMééén!
Děkuji za přijetí. Jindra, váš bratr uzdravený živým Pánem Ježíšem.

———————————————————————————————————————————————————–

Těšíme se na Vaše další svědectví.