Koinonia Jan Křtitel - Oáza Plzeň

„Uzdravujte nemocné.“
(Lk 9,2)

To je Ježíšův příkaz při vyslání dvanácti.

Uzdravování nemocných je součástí poslání, je to doplňující část kázání. Je to věc velmi prostá, jedná se o logiku nezištnosti: „…zadarmo jste dostali, zadarmo dejte.“ (Mt 10,8) Ježíš dal svým učedníkům moc a autoritu nad všemi zlými duchy i nad nemocemi. Hlásat království znamená zpřítomňovat ho znameními a uzdraveními. Toto poslání bylo svěřeno církvi, tomu, kdo věří v účinnosti evangelia (Mk 16,17). Jsou to znamení, která doprovázejí naši víru. Mezi znamením a vírou neexistuje odloučení! Charizma uzdravování má zvláštní schopnost vzbudit v člověku víru, člověk je k jejímu přijetí ochotnější právě nabytím tělesného zdraví než divy víry. Toto charizma má sílu přivádět lidi k poznání Boha. Charizma uzdravování, jako ostatní charizmata, je určeno k přivádění člověka, který z něho přijímá užitek, k Bohu. Kazatel, který hlásá božské pravdy, musí potvrzovat své poselství skrze skutky, které jsou vlastní Boží moci, totiž uzdravování a proroctví. (Srov. Tomáš Akvinský, Summa Teologiae, I-II, 111). Proto se máme modlit za nemocné: je to součást našeho křesťanského bytí. Svědectví o uzdravení je odpovědí na víru. Chtít evangelizovat znamená přijmout s vděčností a útěchou dary Ducha, znamená to jednat ve víře, znamená to spolehnout se na Boha. „Duch rozděluje svá charizmata k užitku každému, jak chce on sám.“ (srov. 1 Kor 12,11). I ty jsi povolán, abys byl nástrojem používaným Duchem a mocným hlasatelem víry.

Alvaro Grammatica